„Já osobně jsem již před lety rezignoval na to, že v médiích existuje vyváženost a objektivita, takže nevěřím, že by jich někdy Česká televize a Český rozhlas mohly fakticky dosáhnout. Nemá smysl se snažit opravovat neopravitelné. Za daleko férovější vnímám otevřeně přiznanou zaujatost médií, a proto bych volil jakékoliv pravicové řešení se zachováním zvukového a obrazového archivu pro účely vzdělávání v rukách státu,“ nabízí svůj pohled předseda Svobodných Libor Vondráček, který dlouhodobě kritizuje povinné koncesionářské poplatky a skrze petici se snaží docílit změny.

Vondráček zároveň připomněl to, jaký rozdíl je mezi daněmi a poplatky. „Daně platíme zpravidla plošně a pravidelně, aniž bychom dostali konkrétní službu. Poplatek za psa, za zápis v registru, i další poplatky naopak platíme za konkrétní službu, zpravidla nepravidelně. Když nemáme psa, nemáme auto zapsané v registru, tak neplatíme poplatek. Jen tzv. koncesionářský poplatek máme platit všichni, kteří máme přijímač, přestože pořady ČT ani ČRo nekonzumujeme. Nově přitom vláda navrhuje zašlapat význam slova poplatek do země zcela, neboť má platit povinně každá rodina či firma, která má chytrý mobil či počítač s internetem,“ připomněl Libor Vondráček s tím, že se tímto krokem vláda dopouští hned několika faulů.

„Morální hledisko vládě tento krok umožňuje. Když se z neplnění předvolebních či povolebních slibů stane národní sport a norma, tak není problém si odůvodnit jakékoliv porušení slibu včetně nenavyšování koncesionářských poplatků,“ rýpl si předseda Svobodných, který veřejnoprávní média vnímá jeho odkaz dob dávno minulých. „Zatímco před desítkami let byly nejprve rozhlas a později televize technologicky tak složité na provoz, že bylo nemožné, aby fungovaly bez státu, dnes je to zcela naopak. Pravice se tak na jejich existenci dnes dívá skepticky, požaduje jejich rušení či minimálně osekání rozpočtu, aby se média věnovala jen tomu, co je pro komerční média skutečně nerentabilní. Střed je pro zachování statutu quo. A levice chce význam těchto médií zvýšit na úkor kapes poplatníků. A zvýšit také pokřivení trhu na úkor všech ostatních svobodných a soukromých médií. Z těchto tří cest si vláda již poněkolikáté vybrala tu levicovou,“ je přesvědčen Libor Vondráček.

Podle předsedy Svobodných je z ekonomického hlediska hlavním faktorem pro toto rozhodnutí inflace. „Zelená politika EU, v kombinaci s dlouhým lockdownem a nezodpovědnou hospodářskou politikou posledních vlád, udržuje na našem území už přes rok vysokou inflaci. Zdražovat se musí vše, a tedy i vysílání, platy zaměstnanců médií i vše s tím související. Status quo tak nebylo možné bez reklamy držet kvůli ekonomickému hledisku a vláda tak musela nějak reagovat,“ vysvětlil Vondráček, podle kterého však vláda měla hned několik jiných možností, jak situaci vyřešit.

„Bez ohledu na politickou orientaci je třeba si před hledáním řešení přiznat, že státem zřízená média jsou kvůli vývoji technologií dnes již sentimentem dob minulých. Pokud mají tato média úzce vymezené portfolio pořadů, pohybují se na relativně odděleném trhu a přinášejí pořady, které by nikdo jiný nepřinesl. Dnes však jde spíš o nekalou konkurencí na mediálním trhu, protože se navenek tváří stejně, jako komerční televize, ale uvnitř se nemusí chovat hospodárně a efektivně,“ řekl Vondráček s tím, že kovaný pravičák by vše řešil privatizací. „Televize se může prodat a soukromník si sám zváží, z čeho pokryje náklady na provoz. Kanál zpoplatní, zavede reklamu nebo bude provoz dotovat. Druhá možnost privatizace je kvazi-kuponová privatizace, kdy by každý koncesionář získal kupony na akcie odpovídající částce, kterou utratil v minulých letech za poplatky,“ vysvětlil Libor Vondráček.

Podle jeho slov by naopak levičák buď zvýšil poplatky jako tato vláda, nebo by navrhl zahrnout financování médií do státního rozpočtu, jak to teď prohlásil Andrej Babiš. „Umírněně pravicovým, ale taktéž poctivým řešením je předělání skryté daně na skutečný poplatek, což je cesta, kterou se vydalo v poslední době několik zemí na západ od nás. Tedy zakódování obsahu, který je dostupný jen pro toho, kdo si službu skutečně zaplatil. Nahrazení ‚povinného poplatku‘ dobrovolným poplatkem. Neutrálním řešením, které by pomohlo udržet status quo z hlediska koncesionáře, je povolení reklamy jako nového zdroje financí pro média,“ přidal další možnosti Libor Vondráček.