Internetové vydání americké televize CBS poukazuje na narůstající intenzitu bojů mezi skupinami, které jsou podporovány Spojenými státy. Bojují prý mezi sebou o získání kontroly nad dalším územím. Velitel Hassan Haj Ali a další povstalečtí velitelé potvrzují, že se jeho jednotky střetly s kurdskými jednotkami, které jsou rovněž podporovány Američany. „Naši američtí přátelé nám slíbili, že vyvinou na Kurdy tlak, aby nás přestali ostřelovat. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se tak stalo,“ cituje CBS jeho vyjádření a dodává, že se aspoň včera podařilo humanitárním konvojům přivést jídlo a léky do obležených oblastí.

Zpravodajská agentura AFP zase informuje o nejméně 500 povstalcích, kteří včera překročili tureckou hranici a směřují do města Azaz, ležícího asi 50 km od obléhaného Aleppa. Právě v blízkosti Azazu utrpěli povstalci při střetech s kurdskými jednotkami značné nezdary. Jak uvedl šéf Syrské observatoře pro lidská práva Rami Abdel, mezi povstalci se ovšem také pohybuje značný počet islamistů. Povstalci sice mají město ve svých rukou, ale ve zbytku provincie ztrácejí pevnou půdu pod nohama. Pokud navíc ztratí Aleppo, jak se vzhledem k sílící ofenzivě Asadovy armády podporované ruskými leteckými údery očekává, stane se jejich situace skutečně kritickou.

Mnozí experti předpovídají, že by další porážky povstalců mohly přimět k rozhodné akci tureckou armádu. Především proto, že se na porážce povstalců značnou měrou podílí kurdské jednotky, které režim prezidenta Erdogana veřejně označuje za teroristy. Kurdové v posledních týdnech dosáhli několika úspěchů a pohybují se v oblastech, kde byla jejich přítomnost ještě nedávno prakticky nemyslitelná. Turecká armáda již ostatně kurdské pozice nedaleko svých hranic několik dní ostřeluje. Ankara tím dostává do svízelné situace také Spojené státy, které považují Turecko za jednoho ze svých nejbližších spojenců v oblasti, ale zároveň Washington vojensky podporuje Kurdy.

Jak uvádí ve své analýze expert na kurdskou politiku Wladimir van Wilgenburg z amerického think-tanku The Jamestown Foundation, syrští Kurdové si přejí odchod prezidenta Bašára Asada. Zároveň však současnou vládu považují za lepší variantu než povstalce ze Syrské svobodné armády. „Chopili se proto příležitosti a využívají podporu Moskvy i Washingtonu k rozšiřování jimi ovládaných území. Vůdce místní kurdské správy v regionu Rojava Sherzad Yazidi mi řekl, že syrští Kurdové nejsou ani s Asadem, ani s opozicí a představují třetí nezávislý subjekt na politické scéně,“ píše van Wilgenburg. Přesto jsou dle jeho poznatků Kurdové povstalci obviňováni z toho, že spolupracují s Asadovým režimem a využívají ruské letecké údery pro své mocenské zisky.

„V pondělí kurdské Lidové obranné jednotky YPG dobyly město Tal Rifaat, jež se nachází 10 km od obléhaného Aleppa a leží také jen 17 km od turecké hranice. Jimi ovládaná území se neustále zvětšují. Turecko ovšem rezolutně odmítá jakékoli snahy o nastolení kurdské autonomie poblíž svých hranic. Ankaru zejména znepokojují vazby YPG na Kurdskou stranu pracujících (PKK), jež by dle tureckých analytiků mohla v příštích měsících stupňovat útoky proti turecké vládě. Narůstající napětí mezi YPG a Ankarou ovšem zhoršuje vztahy také mezi Tureckem a Spojenými státy. Washington potřebuje YPG pro boje ve východních syrských oblastech, proto zatím toleruje spolupráci mezi YPG a Ruskem v oblasti Aleppa,“ konstatuje van Wilgenburg.

Turecko podle informací Wilgenburga po Spojených státech požaduje, aby přestaly YPG podporovat a přerušily s těmito kurdskými jednotkami spolupráci. „Američané jsou si vědomi, že jejich vliv na dění v západní Sýrii je vzhledem k ruské přítomnosti mizivý. Washington se proto staví k protiopatřením Ankary vůči YPG odmítavě. Francie a Spojené státy proto logicky vyzvaly Ankaru, aby přestala bombardovat kurdské pozice. Je nepravděpodobné, že by Washington od podpory Kurdů ustoupil,“ cituje autor textu názor Cenga Sagnica z izraelského think-tanku The Moshe Dayan Center, který se ve své činnosti dlouhodobě zaměřuje na oblast Blízkého východu.