Evropské státy poskytly od roku 2015 mezinárodní ochranu 1,3 milionu Syřanům prchajícím před válkou. Některé země je ale nyní chtějí deportovat. Zejména Itálie a Rakousko usilují o to, aby byla Sýrie nově označena za „bezpečnou“ zemi, ačkoliv v Sýrii nadále pokračuje občanská válka.

V roce 2015 vypukla migrační krize, kdy Evropou prošel milion uprchlíků, z nichž mnozí pocházeli ze Sýrie. Tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová všechny přivítala a slavně prohlásila: „My to zvládneme!“

Od té doby se do Evropy a zejména do Německa přesunulo téměř 4,5 milionu Syřanů. Z nich bylo 1,3 milionu udělena mezinárodní ochrana EU v souvislosti s občanskou válkou a humanitární krizí. Syrský diktátor Bašár Asad čelí obvinění z použití chemických zbraní proti vlastním lidem a obvinění z mučení civilistů. Už v roce 2012 EU přerušila diplomatické styky s touto zemí a uvalila na Asadův režim sankce.

Nyní, navzdory pokračující válce, by Itálie a Rakousko a několik dalších zemí EU, chtěly označit Sýrii za „bezpečnou zemi“ a deportovat Syřany. Rakouský kancléř Karl Nehammer minulý týden uvedl jako důkaz, že Sýrie je bezpečná, 200 000 lidí, kteří do Sýrie prchli z Libanonu, kde probíhá vojenská operace Izraele.

„Sýrie je nyní v mnoha oblastech zdokumentována jako bezpečná,“ řekl Nehammer ve čtvrtek 27 vedoucím představitelům bloku, jak informuje bruselský list Politico.

Ostatní země v čele s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou usilují o normalizaci vztahů s Asadem, aby usnadnily deportace uprchlíků. Mezinárodní organizace tvrdí, že země je i nadále nebezpečná.

V roce 2023 byli Syřané zdaleka největší skupinou žadatelů o mezinárodní ochranu v EU. Více než 180 000 Syřanů podalo žádost o ochranu. Následovali Afghánci (67 tisíc) a Venezuelané (42 tisíc). Nejméně 90 procentům žádostí Syřanů zpracovaných v první polovině roku 2024 byl udělen status uprchlíka nebo doplňkové ochrany, což znamená, že úřady uznaly, že by jim v případě návratu do jejich země hrozilo riziko vážné újmy.

Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA) definuje bezpečnou zemi jako zemi, kde „je právo uplatňováno demokraticky a politické poměry obecně a trvale nevedou k pronásledování, mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání nebo ohrožení z důvodu nevybíravého násilí“.

Pokud by Sýrie byla definována jako „bezpečná země původu“ Rakouskem nebo Itálií, neměl by být jejím občanům v zásadě udělen azyl, protože neexistuje žádný důkaz, že jim hrozí systematická újma.

Eva Singerová, ředitelka azylového oddělení Dánské rady pro uprchlíky, řekla, že snaha definovat Sýrii jako bezpečnou by pravděpodobně narazila na právní problémy. „I kdyby země EU rozhodly, že Sýrie je bezpečnou zemí, muselo by být u každé osoby provedeno individuální posouzení rizika včetně možnosti odvolat se proti rozhodnutí k nezávislému orgánu,“ uvedla.

Není to poprvé, co se některá země EU pokouší považovat Sýrii za bezpečnou. Právě Dánsko se už v roce 2019 snažilo zrušit nebo neprodloužit povolení k pobytu desítkám syrských migrantů z Damašku s tím, že hlavní město je nyní bezpečným místem. Podle Singerové ale zatím nebyl z Dánska deportován žádný Syřan.

„EU nebo členské země nemohou určit, že je země bezpečná po částech – takové posouzení je třeba provést jako celek,“ vysvětlil Hussein Baoumi z Amnesty International a dodal, že pokusy evropských zemí označit některé oblasti zemí za bezpečné by byly pravděpodobně zablokovány soudem.

Evropská komise v nejaktuálnějším vyjádření ohledně Sýrie z letošního roku uvedla, že v Sýrii trvá nebezpečná situace. „Veškeré obyvatelstvo je v zásadě vysídleno. Humanitární potřeby v Sýrii jsou nyní na nejvyšší úrovni,“ uvedla komise.