Co se tedy děje s koronavirem? Hlavní epidemiolog pražského IKEM vysvětluje: „Jako všechny nové viry, i (virus způsobující nemoc) covid-19 slábne, chce přežít.“ Dá se tedy říct, že virus potřebuje hostitele. Jeho hlavním cílem není zabíjet, ale přežívat v člověku. Epidemiolog Jiří Beran k tomu dodává: „Zásadním důvodem nižší smrtnosti je to, že lidé dodržují základní hygienická opatření a tak se snižuje infekční dávka, která se do těla dostane.“  

Nabízí se také možnost, že koronavirus oslabilo teplé letní počasí. Univerzita Kings College v Londýně vydala studii, která dokládá, že pokud se zvýší teplota o jeden stupeň Celsia, klesá riziko úmrtí o 15 procent. Další teorie říká, že léto blokuje jiné nemoci, které mohou oslabovat imunitní systém. Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob ve Fakultní nemocnici Brno, na to má opačný pohled: „Domnívám se, že počasí nehraje u koronaviru takovou roli jako třeba u chřipky. V počátcích pandemie byl silný výskyt v Singapuru, kde je velké horko a vlhko.“

„Je možné, že virus zmutoval do mírnější formy,“ myslí si epidemiolog Smejkal. Podle Romana Prymuly se letní evropská mutace zároveň šíří snadněji a proto taky neubývá nakažených. „Ale zároveň je průběh nemoci mírnější“ dodává Prymula. Příčinou nižšího počtu úmrtí na počet nakažených může také, podle Petra Husy, rozšířenější testování osob, které jsou bezpříznakové, mladší a zdravější. „Čím více se bude testovat, tím více bude případů a tím bude klesat smrtnost, ale také se dostaneme k reálnému obrazu vlivu viru na populaci, který může být třeba jako chřipka“ shrnuje Beran.