Server německého listu Bild upozornil, že se v EU chystá zpřísnění migračního paktu. Paktu, který byl definitivně schválen teprve před třemi dny. Po změně migračního paktu na jedné straně volá politicky nejsilnější frakce v Evropské parlamentu Evropská lidová strana a na straně druhé je tu i iniciativa 15 zemí, která chce migraci do EU oslabit konkrétními kroky. Ve skupině těchto zemí se nachází i Česko.

Nová iniciativa Evropské lidové strany (EPP) prý nese podpis předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která by svůj post ráda obhájila, a lídra EPP Manfreda Webera (CSU). Hlavním pilířem tohoto dokumentu má být důsledné prosazování návratové politiky. „Jednoduše řečeno: Tvrdá deportační praxe má lidi odradit,“ napsal Bild. Klíčovou roli by tu prý měla sehrát agentur na ochranu hranic Frontex, která má být významně modernizována a posílena z 10 tisíc příslušníků na 30 tisíc. Vedle toho by se měla zefektivnit role Frontexu ve třetích zemích.

Vedle toho má být zavedeno pravidlo, že pokud bude žadatel o azyl odmítnut v jedné zemi EU, nebude mít právo požádat o azyl v jakékoli jiné zemi EU a bude vrácen do prostoru mimo EU. Zmíněná iniciativa 15 zemí EU dokonce požaduje, aby se uprchlíci k hranicím EU nebo k životu nebezpečným lodím pašeráků vůbec nedostali. Aby se jejich situace řešila v domovských zemích. „Raději si ale najděte trvalé místo k pobytu v bezpečné partnerské zemi podél uprchlických tras,“ vyzývá patnáctka zemí uprchlíky a migranty.

Nový mechanismus má „zadržet nebo zachránit migranty v případě nouze a převézt je na předem určené bezpečné místo v partnerské zemi mimo EU“. Členské státy by pak měly mít také možnost převézt do těchto zemí ty žadatele o azyl, pro které existuje alternativa v bezpečné třetí zemi mimo EU.

Spolková ministryně vnitra, sociální demokratka Nancy Faeserová tvrdí, že je třeba se držet toho, co již bylo dojednáno před pár dny v migračním paktu.

Tímto způsobem EU dosahuje „silné ochrany vnějších hranic, větší kontroly a spravedlivější distribuce v rámci EU. To je zodpovědná a realistická politika. A to je opak toho, co dělají populisté, kteří mají pouze lacinou propagandu a žádná řešení nenabízejí,“ zdůraznila.

Součástí jednání o nových pravidlech pro migraci je prý i mechanismus fungující v dohodě s Tureckem, kde za jednoho odmítnutého nelegálního žadatele o azyl EU přijme jednoho legálního žadatel o azyl.

Vítěz nizozemských voleb Geert Wilder se svou Stranou pro svobodou (PVV) však trvá na tom, že nizozemskou azylovou politiku zpřísní.

Podle serveru francouzského listu Le Monde se předpokládá, že rozdělení žadatelů o azyl po celé zemi, které nedávno zavedla Rutteho vláda v demisi, bude zrušeno. Předpokládá se také, že se zpřísní hraniční kontroly, nastane rychlejší vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl, bude omezeno slučování rodin. Má také dojít k úpravě ustanovení týkajících se dočasného pobytu.

Právo trvalého pobytu má být zrušeno a pracovní imigrace má být dále regulována, stejně jako pobyt zahraničních studentů. Bude podporováno používání nizozemštiny ve vysokoškolském vzdělávání. Uprchlíci a žadatelé o azyl ztratí privilegovaný přístup k sociálnímu bydlení.

Největší zpravodajská organizace v Nizozemsku NOS však upozornila, že nově vzniklá pravicová koalice bude mít vůči Bruselu spoustu požadavků, ale splněno z nich pravděpodobně bude jen málo.

V nové koaliční smlouvě chtějí čtyři strany jednat s Bruselem, s Evropskou unií, o nejrůznějších otázkách. O již zmíněné azylové politice, o úpravě podmínek pro zemědělce ve věci produkce dusíku, výjimky v ochraně přírody.

Ale jak již server NOS naznačil, vláda, ve které Geert Wilder bude premiérem, v Bruselu pravděpodobně tvrdě narazí.

V koaliční smlouvě se uvádí, že Nizozemsko co nejdříve předloží Evropské komisi výjimku pro evropskou azylovou a migrační politiku. Takto to však procedurálně nefunguje.

„Právní předpisy EU nelze obejít,“ říká mluvčí Evropské komise. „V minulosti, když vznikaly smlouvy o EU, si některé země vyjednaly výjimky. My zde však pracujeme na základě stávajících smluv a právních předpisů.“

Gerben-Jan Gerbrandy, bývalý poslanec Evropského parlamentu a současný kandidát strany D66 považuje snahu o výjimku v azylové politice za beznadějnou. „Je založena na tekutých píscích. Lidé pak touží po Dánsku, které si vyjednalo výjimku, ale to bylo v kontextu, který je nyní zcela mimo. To, co Wilders a ostatní strany navrhují, je: vyhoďte migranty přes naše hranice. Země jako Belgie a Německo to samozřejmě nespolknou.“

Kritika se ozývá i v rámci Evropské komise. „Co se děje v Nizozemsku?“ položil otázku úředník, který si přeje reagovat pouze anonymně. „Proč se slibují věci, které jsou předem beznadějné? To poškozuje prestiž politiky.“

NOS napsal, že i Wilders si uvědomuje, že jeho pozice je složitá. Francouzské tiskové agentuře AFP řekl, že může trvat roky, než se silné odmítání migrace stane skutečností, „pokud k němu vůbec dojde“.

V současné době má Nizozemsko výjimku týkající se dusíku: ta mu umožňuje vypouštět více dusíku na hektar než ostatní země EU. Tato výjimka se postupně ruší a od roku 2026 zcela zanikne. Čtyři koaliční strany chtějí tento stav zvrátit. Chtějí také výjimky z evropských předpisů týkajících se rybolovu a bydlení.

„Zdá se mi vyloučené, že by dosáhly svého,“ říká Gerbrandy. „Plány neukazují pevný směr. Obracejí se k EU zády. To Evropskou unii podkopává. Ukazuje to, jak nebezpečná je radikální pravice pro budoucnost EU, v níž bychom měli naopak být pevnější a více spolupracovat.“

Pozorovatelé v Bruselu varují, že díky této koaliční dohodě bude Nizozemsko v rámci EU vnímáno jako „potížista“ a ztratí vliv.