Upozornil, že našimi největšími obchodními partnery jsou členové EU – SRN, Nizozemsko a Rakousko. „Čína je až na 21. místě a členem EU není,“ podotkl.

Připustil, že žádný rozumný člověk nemůže mít nic proti vzájemně výhodnému obchodu se svým protějškem. Ovšem jen za předpokladu, že tím neopustíme naše zásadní morální hodnoty: Lidskou důstojnost a nedotknutelnost soukromého majetku.

„Proč tedy zalézat pekingským vůdcům do konečníku, a to ještě s takovou psí servilitou, jako to praktikuje Miloš Zeman?“ ptá se Buquoy.

Neměli bychom také zapomínat na to, že základem naší „vysoce vyvinuté kulturní civilizace“ je křesťansko-židovské náboženství. „Sotva se nám podařilo ubránit se masovému přílivu islámských Arabů z Blízkého a Středního východu, tak jsme se otočili a zjistili jsme, že za našimi zády nám sem Zeman poslal Číňany,“ posteskl si zámecký pán.

Celý text je ZDE.

Vadí mu, že pražská policie postupovala výhradně vůči českým demonstrantům. „Bylo zatčeno 12 lidí. Proti Číňanům nezasahoval nikdo. Mohli takřka nerušeně mlátit české občany a strhávat jejich transparenty,“ kritizoval.

Jako v roce 1939

V této souvislosti se obrátil do historie. Chování hlavy státu, státních orgánů a policie při příjezdu čínského prezidenta na Hradčany mu připomíná příjezd německé nacistické mašinérie 16. března 1939 na Pražský hrad s Adolfem Hitlerem v závěsu. Prezident Emil Hácha tehdy zakázal jakékoliv demonstrace a každý, kdo by se jich zúčastnil, měl být okamžitě zadržen pražskou policií.

„Jakousi komickou ironií osudu je, že tehdy bylo v Praze zatčeno rovněž 12 lidí. Dějiny se opakují! Na rozdíl od Zemana však Hácha na počest Hitlera žádný ohňostroj neuspořádal. Dokonce se s německým vůdcem i mírně pohádal. Tak perfektním řiťolezcem, jako je současná hlava českého státu vůči Pekingu, zase prezident Protektorátu Čechy a Morava vůči Berlínu v žádném případě nebyl,“ tvrdí Buquoy.

Čínské hospodářství je před krachem

Jak dodal, Čína není ani zdaleka tím, za co se ve světě vydává, tzn. „ekonomickou expanzivní velmocí“. Její hospodářství je prý v rozkladu. „Tato země trpí již tradičně tím, čím trpěly všechny země komunistického bloku – extrémně centrálně řízeným hospodářstvím a dlouhodobým plánováním, což vede ke zmatku a v konečné fázi ke krachu,“ konstatoval Buquoy. A doplnil, že poprvé od roku 2009, podle Manažerského indexu zpracujícího průmyslu (PMI), klesla produktivita práce v Číně v roce 2016 na 47,1 bodu. „Hospodářství, které nedosáhne minimálně 50 bodů PMI, se nalézá v zoufalé situaci před blížícím se krachem,“ vysvětlil.