Příjmy z daně z neočekávaných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Do balíčku novou daň vkládá Stanjurův pozměňovací návrh. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Stanjura dnes před poslanci ujišťoval, že vláda tyto peníze použije v souladu se schváleným rozpočtem pouze na mimořádné výdaje. Ministerstvo podle něj odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun.
Piráti dnes neuplatnili svůj pozměňovací návrh, aby se daň vztahovala již na letošní rok. Stanjurův návrh s ní počítá až od příštího roku. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek uvedl, že o dani vedla koalice debatu. „Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty, proběhlo k tomu jednání předsedů stran. A proto jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a návrh na start už v tomto roce, v roce 2022, nebudeme načítat na tomto jednání Poslanecké sněmovny,“ popsal.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk