Příjmy z daně z neočekávaných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Do balíčku novou daň vkládá Stanjurův pozměňovací návrh. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Stanjura dnes před poslanci ujišťoval, že vláda tyto peníze použije v souladu se schváleným rozpočtem pouze na mimořádné výdaje. Ministerstvo podle něj odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun.

Piráti dnes neuplatnili svůj pozměňovací návrh, aby se daň vztahovala již na letošní rok. Stanjurův návrh s ní počítá až od příštího roku. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek uvedl, že o dani vedla koalice debatu. „Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty, proběhlo k tomu jednání předsedů stran. A proto jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a návrh na start už v tomto roce, v roce 2022, nebudeme načítat na tomto jednání Poslanecké sněmovny,“ popsal.

V této debatě podle něj zazněl apel ministra financí Stanjury i premiéra Petra Fialy (ODS), aby daň nezačala platit už za letošní rok.

Piráti také chtěli navrhnout snížení sazby daně z navrhovaných 60 procent na 40 procent. Koaliční TOP 09 navrhla, aby v prvním roce platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob řekl, že jde o návrh, který má za cíl rozšířit paletu možností, tak aby nad těmito variantami vedli poslanci debatu ve třetím čtení.

Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.

Ministerstvo financí ji navrhlo jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.