Takhle jídlo nezdražuje žádná vláda. Důkaz. A Polsko? Nula

16.11.2022 15:20 | Ze sítí

„Výrazné zdražování potravin v Česku oproti jiným evropským zemím“ vysvětluje Agrární komora České republiky vysokou úrovní daně z přidané hodnoty (DPH). „DPH v Česku patří mezi nejvyšší v Evropě,“ upozorňuje organizace. Vše ukázala na tabulce. DPH na jídlo v Polsku 0 až 5 %, v Maďarsku 5 %, v Itálii 5 až 10 %, v Německu 7 %, v Rakousku a na Slovensku 10 % a Česko? 15 %, ukazuje Agrární komora ČR. Tempo meziročního růstu cen v říjnu překvapilo i Českou národní banku.

Takhle jídlo nezdražuje žádná vláda. Důkaz. A Polsko? Nula
Foto: Repro Facebook
Popisek: Přeplněný supermarket

Agrární komora České republiky tvrdí, že právě daň z přidané hodnoty má být „jedním z faktorů, který má nezanedbatelný vliv na koncové spotřebitelské ceny potravin“, a je tak jednou z odpovědí na otázku: „Proč dochází k tak výraznému zdražování potravin v Česku oproti jiným evropským zemím?“

Příčin je prý sice „celá řada“, ale právě daň z přidané hodnoty je z okolních zemí aktuálně na nejvyšší úrovni. „V ČR je DPH u potravin 15 % a patří mezi nejvyšší v Evropě. Například v sousedních zemích je mnohem nižší, v případě Slovenska a Maďarska platí nižší DPH alespoň pro některé základní potraviny. V Německu platí 7% snížená sazba na většinu potravin. Od letošního února do konce roku platí v Polsku nulová daňová sazba pro základní potraviny, před zavedením opatření platila daň ve výši 5 %. Nižší sazbu DPH na potraviny uplatňují také Francie, Belgie, Nizozemsko či Rakousko,“ shrnula organizace.

Podle Agrární komory ČR by nyní snížení DPH u základních potravin v České republice se zdražováním potravin pomohlo, a proto jej podporuje.

Na růst cen potravin upozorňuje také Česká národní banka. Jádrová inflace a právě růst cen potravin měly být v říjnu vyšší, než sama očekávala v podzimní prognóze. 

Inflace v říjnu také přesáhla očekávané hodnoty a činila 18,6 %, kvůli zápočtu vládních opatření spojených s růstem cen energií, jakými je odpuštění poplatku na podporované zdroje energie zavedené do konce roku 2023 či úsporný tarif do konce roku 2022, však statistici uveřejnili hodnotu inflace o 3,5 procentního bodu nižší, a to na úrovni 15,1 % – jde však pouze o promítnutí příspěvku na úsporný tarif.

Přestože tak statistická data hovoří o poklesu inflace, reálně v mnoha odvětvích ceny rostou a právě ceny potravin dále zrychlily svoji dynamiku, k čemuž podle ČNB přispívá vysoká úroveň cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců, odrážející rostoucí náklady na energie i další ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Meziročně se ceny potravin letos v říjnu zvýšily až o 18,3 %.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

Ing. Jaroslav Faltýnek byl položen dotaz

Děláte ve sněmovně vůbec něco?

Dobrý den, zajímalo by mě, co jako poslanec děláte, že o vás není vůbec slyšet? Ani nikde v televizi jsem vás dlouho neviděl, nečetl s vámi žádný rozhovor. Přijde mi, že vás Babiš nechal kandidovat jen proto, aby vám zajistil dobře placené místo, ale jakoby vám zakázal, abyste se po vašem skandálu v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Covid a propad porodnosti. Interpelovali i Fialu. Vážná čísla od matematika

14:39 Covid a propad porodnosti. Interpelovali i Fialu. Vážná čísla od matematika

Nad klesající porodností v souvislosti očkováním proti covidu se setkali doktor přírodních věd Tomáš…