V rozpočtu na letošní rok počítá s příjmy 54,096 miliardy Kč a výdaji 70,3 miliardy korun. Deficit pokryje z vlastních zdrojů a státních příspěvků.

Přebytek hospodaření vykazuje hlavní město rovněž letos. V prvním čtvrtletí hospodařilo s přebytkem přes pět miliard korun. Příjmy dosáhly asi 21,6 miliardy a výdaje 16,4 miliardy. Vliv na hospodaření mají zejména daňové příjmy.

Vyšší daňové příjmy ovlivnily hospodaření také v loňském roce, kdy Praha vykázala přebytek 7,45 miliardy Kč. Příjmy dosáhly 77,76 miliardy a výdaje 70,31 miliardy Kč. Investice činily 12,4 miliardy korun.

Nejvyšší plusový výsledek ale zaznamenalo město v letech 2015 a 2016, kdy se v obou letech přehoupl přes 12 miliard korun. Také tehdy přebytek ovlivnily vyšší příjmy a nižší výdaje. Naopak nejnižší byl za rok 2014, a to necelé dvě miliardy. Současné vedení města ale vzešlo až z komunálních voleb v polovině října 2014.

Z přebytků rozdělilo vedení Prahy několik miliard radnicím městských částí. Na investice dostaly například v roce 2017 více než jednu miliardu. Radnice na magistrát tehdy zaslaly 160 žádostí za 2,738 miliardy korun.

Opozice v průběhu volebního období vedení města vytýkalo nízké čerpání investic. To v minulosti opakovaně uvedlo, že nízké čerpání investic způsobilo to, že došlo v průběhu času ke zvýšení legislativních nároků před zahájením stavby nebo byla upravena pravidla při výběrovém řízení.

Zastupitelům z řad opozice vadila často také podoba běžných výdajů, které například na jednání zastupitelů při hlasováních o podobě rozpočtu označovali za příliš vysoké. Běžné výdaje loni dosáhly asi 58 miliard korun. V roce 2015 byly 48,24 miliardy a o rok později překročily hranici 51 miliard. Zvýšeny byly například v dopravě.

V uplynulých letech naopak klesalo zadlužení města, kdy se od roku 2014 snížilo o 11,83 miliardy korun na současných zhruba 20 miliard korun. Letos pak město plánuje splatit z dluhu asi jednu miliardu.