„Česká republika je ochotná přijmout daleko více lidí, než je navrhováno ve kvótách. Důrazně však chce mít právo žadatele odmítnout nebo vrátit do země, odkud přišli,“ řekl Zdechovský pro deník Právo. Potvrdil, že v krajním případě lze přijmout až 15 000 migrantů, poznamenal však, že nesouhlasí se způsobem, jakým to vyjádřil ministr Dienstbier. „Věci jsou v jednání a on uprostřed jednání to číslo vynesl. Tím výrazně zhoršil pozici pana Chovance se dohodnout,“ dodal v rozhovoru pro Právo.

Odkazoval tím na středeční tiskovou konferenci, na které ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier oznámil, že Česká republika může přijmout až 15 tisíc uprchlíků.

Premiér Sobotka na čtvrteční schůzi ve sněmovně zatím potvrdil, že Česká republika nabídla pomoc 1 500 uprchlíků. „Teď se vede debata o jiném návrhu. Evropská komise přišla se žádostí o pomoc 120 tisícům uprchlíků. A my vedeme stejnou bitvu jako minule. Nechceme, aby vznikl trvalý přerozdělovací mechanismus,“ řekl Sobotka, potvrdil však připravenost naší země pomoci několika tisícům lidí, konkrétní čísla však nesdělil, jelikož je zatím nezná.

Informaci potvrdil i europoslanec Pavel Svoboda, když ve vysílání České televize řekl: „Z určitých informačních zdrojů vím, že Česká republika je připravena i na větší počty, než je těch 1 500. Z toho soudím, že ČR není nesolidární zemí, ale je připravena se podílet, nicméně na zásadě dobrovolnosti. To já podporuji.“

Podle něj jsou informace zcela nezávislé na tiskové konferenci Jiřího Dienstbiera. Vychází prý z „konzultací s odborníky z ministerstev“, podle kterých je naše země připravená na vyšší počty než na původně zmiňovaných 1 500 lidí.

Potvrzení přišlo i ze strany europoslance Stanislava Polčáka za TOP 09. „Já jsem slyšel, že se Dienstbier v tom počtu strefil. Že to prý i ví. Ale je to zatím jedna paní povídala,“ řekl Polčák pro Právo s tím, že jde o zákulisní informace. Rozhodnutí vlády přijmout více lidí by podpořil. Zdůraznil také, že jde spíše o administrativní výpomoc a že ne všichni přijatí zůstanou v České republice, jelikož například nesplní podmínky pro udělení azylu.

Celý text zde

Ministr vnitra Milan Chovanec podle všeho tuto informaci nemá a deníku Právo ji nepotvrdil. „O ničem takovém vláda nejednala. Zásadní je, že koncovou zemí pro většinu uprchlíků je Německo, a nikdo v Evropě nám neřekl, jak někoho přijmout proti jeho vůli.“

Zdechovský dále zmínil, že přijetí 7 500 uprchlíků bude velmi nákladné. Výdaje se mohou vyšplhat až na 9 miliard korun. Vyjádřil se také, že jeden uprchlík údajně vyjde státní kasu na dva miliony korun za rok. „Toto číslo je kvalifikovaný odhad zahrnující všechna opatření včetně převezení do ČR, platu a vybavení zařízení.“

Evropský parlament i přes protesty našich politiků však kvóty schválil. Celkem bychom tak měli určitě přijmout něco přes 4 000 běženců. „Jsem zklamán, že tak mál poslanců se postavilo proti kvótám. Pevně doufám, že vydrží pozice české vlády. Věřím, že ministr vnitra za ČR kvótu odmítne a že se v radě najde potřebná blokační menšina, aby to neprošlo,“ vyjádřil se europoslanec Petr Mach ze Strany svobodných občanů.

Své dodal i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Podle něj není na místě řešit „povinný rozmísťovací mechanismus“, kterým podle něj kvóty jsou, ale „důležité věci“. Na adresu konkrétního počtu uprchlíků, které bychom měli přijmout, však řekl jen: „Čísla nás nezachrání.“