„Vedle otevřené náruče a peněženky občanů České republiky působí jako naprostá rána pod pás informace o tom, že na Ukrajině je v současné době taková korupce, že si vojenští komisaři v západní Evropě stavějí víly a kupují drahá auta. Má to být z úplatků, které posbírali od ukrajinských mužů za to, že nebyli posláni na frontu a mohli uprchnout do zahraničí,“ uvádí moderátorka Bobošíková, která si klade otázku zda Ukrajinci skutečně chtějí bojovat za politiku svého prezidenta.

„A obsadí Ukrajina post svého velvyslance v České republice, aby bylo s kým problémy řešit, nebo jen budeme plnit přání prezidenta Zelenského a jeho ochranky, tu na zapůjčení letadla, tu na zaslání zbraní a tu třeba na vyhození protiputinovské novinářky z hradní tiskové konference?“ pozastavuje se mimo jiné.

Připomněla, jak ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v uplynulých dnech na tiskové konferenci k pokusu o znásilnění a o vraždu, ze kterých jsou podezřelí mladí Ukrajinci, zdůraznil význam přesných údajů: „Ta tvrdá data mají občas mnohem lepší vypovídající hodnotu než nejrůznější xenofobní útočné emoce budící příspěvky, se kterými se setkáváme v současné době ne jenom na sociálních sítích,“ sdělil ministr Rakušan.

A jeho slova skutečně v pořadu Aby bylo jasno dali do kontrastu s tím, co tvrdá data doopravdy říkají.

Ministerstvo vnitra ČR totiž v těchto dnech zveřejnilo dlouho očekáváné informace o stavu veřejné správy v České republice. Slovo Ukrajina nebo Ukrajinci se v ní objevuje celkem 71krát. Sám ministr vnitra v úvodu zprávy zdůrazňuje, nakolik postoj české vlády při konfliktu na Ukrajině ovlivnil veřejnou správu. Konstatuje, že Česká republika obstála se ctí, poskytla dočasný domov statisícům válečných uprchlíků. Obce, kraje i stát vynaložily na jejich pobyt miliardy korun, přibližuje Jana Bobošíková.

A dodává: „Vysvětlí nám někdy Fialova vláda, jak je možné, že masivně pomáháme zemi, jejíž občané uplácejí vojenské komisaře, aby za Ukrajinu nemuseli bojovat a aby mohli zmizet v zahraničí? A uplácejí je tak mohutně, že si ukrajinští vojenští komisaři najednou začali ve válečné vřavě kupovat a stavět luxusní vily a drahé vozy ve Španělsku?“

Součástí informací, které zveřejnilo Rakušanovo ministerstvo, je přehled o tom, kolik žije v České republice cizinců. Oproti roku 2021 přibylo v roce 2022 na 455 tisíc cizinců. Tento enormní nárůst je způsoben zejména válečným konfliktem na Ukrajině. V prosinci loňského roku žilo v České republice na 636 tisíc Ukrajinců.

Zpráva vnitra také konstatuje, že v rámci legální migrace mezi cizinci na našem území převažují občané z třetích zemí z 80 % nad občany členských států Evropské unie.

Rostla však nejen migrace legální. „Naprosto obřím způsobem vrostla nelegální migrace. Zde jsou tvrdá data: za Fialovy vlády bylo zjištěno v loňském roce téměř 30 tisíc nelegálních migrantů. Je to zvýšení o více než 161 % oproti roku 2021. Počet nelegálních migrantů, kteří před Českou republiku projížděli, tomu neuvěříte, narostl o 1643 %,“ vyčísluje Bobošíková. Nelegální migranti podle zprávy ministerstva vnitra pocházejí ze Sýrie, Ukrajiny, Moldavska, Turecka a Gruzie. Zpět do země původu v loňském roce odcestovalo pouze 703 migrantů.

Rakušanovo ministerstvo zveřejnilo také žebříček zemí, jejichž občané se v České republice přestupků dopouštěli nejvíce. Nejvíce přestupků spáchali občané Ukrajiny, na druhém místě pak Slováci. Nejméně přestupků se dopustili Vietnamci a Bulhaři.

Zpráva vnitra uvádí, že nejčastější jsou dopravní přestupky, dochází ale také k porušování zákona o střelných zbraních, o návykových látkách a o ochraně veřejného zdraví.

Dále ze zprávy vyplývá, že v loňském roce vzrostl dluh obcí a krajů zejména v souvislosti s pomocí uprchlíkům, resp. migrantům z Ukrajiny. „Podle vlády jsme prostě bohatá země, která si takovou pohostinnost a pomoc může dovolit A také jsme země bezpečná, podle ministra Rakušana kriminalita cizinců nestoupla. Věříte mu?“ uzavírá Jana Bobošíková.