„Toto vydání je již třetí a v novém grafickém zpracování Pavla Růta a doufáme, že je i dárkem k nadcházejícím narozeninám Pavla Kohouta,“ zahájila křest nového vydání Konce velkých prázdnin Romana Jarolínová z nakladatelství Mladá fronta. Zároveň neopomněla připomenout i aktuálnost tématu migrace, o kterém kniha pojednává. Konec velkých prázdnin sleduje příběhy českých a slovenských emigrantů, kteří se za socialismu rozhodli opustit Československo. Inspirací byl přitom Kohoutovi jeho vlastní život i příběhy známých emigrantů.

„Milý Pavle Kohoute, přijmi tuto knihu ke svým zfalšovaným 89. narozeninám, protože my víme, že sis je zfalšoval, akorát jsi neprozradil, kolik to tehdy stálo,“ pokračoval s humorem iniciátor třetího vydání knihy Radek Augustin. Podle Augustina je Kohout literární značka. „Když je někdo dobrý, tak má být skromný. Když je ale někdo vynikající, tak to má ukázat tak, jak to ukazuje Kohout. Kohout je titán české literatury a českého dramatu, což odráží pěkná řádka kniha a divadelních her,“ uvedl Augustin. „Sám Pavel Kohout je taková čítanka české historie a dvacátého století. Slovy klasika lze říci, že Kohout si dal ve svém životě jeden vlastní gól a asi tak dvacet útočných,“ řekl Augustin s poukazem na to, že spisovatel neustále omlouvá svou svazácko-komunistickou minulost ze čtyřicátých a padesátých let. Kohout byl v mládí příznivcem tuhého stalinismu. Přes podporu pražského jara a kritiku režimu se však propracoval až k emigraci koncem sedmdesátých let, když se rozhodl zůstat na Západě. Podle Augustina Kohout tím, že svou minulost otevřel, získal svobodu. „Minulost ho již nemůže dostihnout. Nic netutlá, a tudíž ho to nemůže dohnat,“ uvedl. Téma migrace, o kterém kniha pojednává, je podle Augustina dnes velmi aktuální. „Nebýt rozmlácených českých silnic, tak si aktuálně ani nevšimnete, že jste přijeli z Rakouska do Čech,“ připomněl Augustin zánik mezistátních hranic v schengenském prostoru.

Slova se následně zhostil herec Martin Dejdar, který se s Kohoutem seznámil v době, kdy spolu s dalšími na základě knihy natáčeli stejnojmenný televizní seriál. „Je to již nějakých 25 let. Pro mě to ale bylo z několika hledisek velmi významné natáčení. Hrál jsem tehdy českého herce, který se rozhodne emigrovat s celou svou rodinou a cestou přijde o malého syna. Takže více dramatické to už být nemohlo,“ sdělil Dejdar s tím, že Pavel Kohout je pro něj legenda, a neskrýval dojetí. Natáčení se přitom odehrávalo na území hned několika států. Natáčelo se v Rakousku, na Moravě, částečně v Čechách a na Slovensku.

Kniha vyšla v nové grafické úpravě Pavla Růta

„Nedá se na to zapomenout. Bylo to velmi náročné. Byly dny, kdy jsme točili třeba 24 hodin v kuse,“ zavzpomínal herec. Výsledek byl podle něj ale natolik dobrý, že se jedná o jeden ze seriálů, které popravdě ukazují tu dobu, jaká byla. „Myslím si, že ta kniha, která teď opět vyšla, by mohla být pro mladé generace, které už vůbec nevědí, o čem to je, dobrá v tom, aby pochopili, že to byla realita. To všechno se skutečně dělo. Ty osudy jsou pravdivé. Takto jsme my tady žili,“ uvedl Dejdar a navrhl, že by se kniha Konec velkých prázdnin mohla dokonce stát povinnou školní četbou.

Kohout ale protestoval. „Já na rozdíl od Martina nechci, aby se z toho stala povinná četba, protože to je podle mě nejhorší, co se románu může stát,“ uvedl. Zároveň ale neopomněl Dejdara ocenit. Herci to mají podle Kohouta komplikované. „Autor, který napíše knihu, namaluje obraz, nebo vytvoří sochu, je autor finálního tvaru. Nicméně autor, který napíše scénář nebo hru je na začátku tvůrčího procesu, protože pak se k tomu přidává bezpočet dalších umělců. Když má autor štěstí, tak to každý z nich ovlivní pozitivně. Když má ale smůlu, tak to pochopitelně dopadá špatně,“ uvedl. Herectví je podle Kohouta závislé na strašné spoustě náhod. „Je to nejzávislejší povolání na světě. Závislejší jsou již jenom herečky. Herci tak jako jiní musí ještě kromě dávání průchodu svému umění živit rodinu. A herci v naší zemi jsou obzvláště špatně placeni. I proto mohou občas diváci vidět Martina Dejdara v různých seriálech. Já ale Martina Dejdara považuji za velkého českého herce,“ uzavřel spisovatel.