Léta si myslíme, že náš dům je naprosto bezpečný. Rizika neřešíme, do značné míry proto, že o nich nevíme. Proto Centrum pro výzkum terorismu vydalo zprávu o bezpečnostní situaci v EU po srpnovém odchodu z Afghánistánu. Ta má být příspěvkem k bezpečnostní politice nové vlády, vzešlé z blížících se voleb.

Centrum pro výzkum terorismu je v Praze sídlící think-tank, který založil bezpečnostní expert izraelského původu David Bohbot. Jako poradci v něm působí i emeritní experti izraelských tajných služeb, celoživotně se zabývající bojem proti terorismu.

Základním poznatkem jeho studie je fakt, že jedním z hlavních způsobů pronikání teroristů do Evropy je nezvládnutá masová migrace z muslimských zemí. Riziko ještě posiluje přerozdělovací politika EU.

Dnes se na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě zásadně podílí i způsob, jakým byla ukončena mise v Afghánistánu. Jde především o psychologický dopad v muslimském světě, který aktuálně oslavuje vítězství nad Západem a rostoucí sebevědomí fundamentalistů může být impulzem k dalším akcím jejich války.

To se týká především Evropy, kde tyto skupiny mají dlouhodobě vybudované zázemí přímo uprostřed měst. Politická reprezenace evropských států tato nebezpečí nedokáže účinně eliminovat. Navíc pokračující migrační krize, které se Evropa rovněž nedokáže účinně postavit, může tyto skupiny ještě posílit.

Evropský společenský systém, který chtějí teroristé zničit, navíc sám od sebe projevuje známky rozpadu. A tyto tendence budou ještě posíleny nastupující ekonomickou, potravinovou a energetickou krizí.

V Evropě přitom neustále narůstá muslimská populace. Mezi léty 2014 a 2020 mělo přijít v průměru půl milionu muslimů ročně, údajně jako uprchlíci před válečnými konflikty v Sýrii, Iráku nebo Afghánistánu. 85 procent z nich mají tvořit muži mezi 20 a 50 lety, z nichž značná část zažila válku, prošla výcvikem se zbraní, nebo dokonce přímo bojovala.

Tyto skupiny navíc rodí mnohem více dětí než domorodá evropská populace, takže muslimská populace v Evropě je jednak čím dál početnější, a jednak mladší.

Odchod vojsk NATO z Afghánistánu, vnímaný jako jednoznačná porážka, povede zcela jistě k aktivizaci radikálních islamistických skupin v Evropě. Navíc lze očekávat posílení těchto skupin další vlnou migrace.

A zde se věc začíná týkat i České republiky v podobě „tlumočníků“, Afghánců přijatých na základě minulé spolupráce s českými vojáky. Podle Centra pro výzkum terorismu zaznamenaly tajné služby z blízkovýchodního regionu zvýšenou aktivitu teroristických organizací v souvislosti s evakuací těchto skupin.