Moldavsko je podle ní nejen v politické, ale i v ekonomické krizi. Důvodem je to, že MMF nechce zemi půjčovat peníze, a zakázal to i Rumunsku. To s takovým opatřením ale nesouhlasí: „Pokud jim v této složité chvíli nepomůžeme, mohou se ocitnout v situaci, kdy je znovu ovládnou proruské politické síly, stejně jako před 70 lety, což je podle mého naším základním úkolem,“ prohlásil rumunský premiér Viktor Ponta při oznámení půjčky ve výši 500 milionů eur. „Myslím, že je velmi důležité poskytnout proevropské vládě v Kišinevě doušek vzduchu.“ „Velmi jsme na úvěrovou smlouvu s Bukureští spoléhali, ale MMF nikomu nedovoluje půjčovat Moldavsku bez jeho souhlasu. Rumunům také řekli ne. Ocitli jsme se ve velmi hloupé situaci, kterou navíc prohlubuje politická nestabilita,“ konstatuje Mihai Ghimpu, lídr jedné z koaličních stran.

Celý text je ZDE

Podle Spencerové se Moldavsko zmítá v politické krizi fakticky už od loňských parlamentních voleb, které se proměnily v bojiště, na němž se nedlouho po ukrajinském Majdanu znovu střetly Západ s Ruskem. Nálady v Moldavsku se během několika let prozápadních vlád výrazně změnily a například vstup do EU už nepodporuje 70 procent Moldavanů jako ještě v roce 2009, ale „pouhých“ 40 procent, zatímco adekvátně roste počet těch, kdo se obracejí s nadějí k Rusku.

Ústavní soud odmítl stížnosti na neregulérnost hlasování a výsledky potvrdil – zvítězili sice na Rusko orientovaní socialisté, ale získali jen pětinu hlasů, nedokázali vládu sestavit ani s (liberálními) komunisty, a tak moc v zemi znovu opanovaly „proevropské“ strany. Naopak proruská orientace následně převládla v březnových volbách v autonomní Gagauzii, což s ohledem na problém Ruskem podporovaného Podněstří nebo separatistického hnutí v Besarábii podle Spencerové vyvolává spekulace o tom, že kromě Ukrajiny čeká „federalizace“ právě i Moldavsko.

Zvýhodnění v obchodu s Ruskem končí podpisem asociační dohody s EU

Analytička také poukazuje na to, že Moldavsko až dosud využívalo daňové a celní zvýhodnění v obchodu s Ruskem, nicméně tato praxe končí podpisem asociační dohody s EU. Podle plánu by Moldavsko mělo do roku 2017 získat statut kandidátského státu a v roce 2020 by se měla stát plnoprávným členem Unie. Rusko – stejně jako v případě Ukrajiny – bude reagovat zrušením obchodních výhod, přičemž už loni vyvinulo na Kišiněv nátlak, když moldavskou zemědělskou produkci, hlavní segment vývozu, přiřadilo do svého potravinového embarga proti zemím, které podpořily unijní protiruské sankce. To vše jen prohloubilo ekonomickou krizi v zemi, jejíž zadluženost ve srovnání s HDP v posledních letech neustále roste.

Situace v zemi eskalovala letos v srpnu, když se provalil skandál s miliardou dolarů, které byly za přímé účasti nejvyšších vládních činitelů „vyvedeny“ ze tří moldavských bank.

Objevily se zprávy, že policie dostala rozkaz do demonstrantů střílet

Zatímco se nový premiér Valeriu Strelec už půl roku po volebním vítězství proevropských stran pokoušel „restartovat“ vztahy s Ruskem a oživit tak vyhlídky na uchování obchodních vazeb, na centrálním náměstí v Kišiněvě se začaly scházet tisíce demonstrantů. Spencerová podotýká, že na počátku září jich podle některých zdrojů bylo až 100 tisíc. Požadovali demisi politických elit. Vláda nejprve shromáždění zkoušela zakazovat, ale bezúspěšně – a jakmile prezident Nicolae Timofti rezignaci odmítl, na náměstí vyrostlo protestní stanové město. „Následovaly srážky s policií a zatýkání a i ukrajinská média ve vývoji událostí uviděla nápadnou podobnost s kyjevským Majdanem, ovšem s jediným rozdílem – akce namířená proti prozápadní vládě nepřilákala do centra Kišiněva žádné západní politiky a západní mediální mainstream zůstal v poměrném klidu. Bez ohledu na to, že už v půli září se v moldavských médiích objevily zprávy o tom, že policie dostala neveřejný rozkaz začít do demonstrantů střílet,“ upozorňuje Spencerová.

Podle nejnovějšího průzkumu je s politickou situací v zemi nespokojeno 87 procent občanů, s ekonomickou dokonce 90 procent, a pokud by se volby konaly nyní, zvítězily by proruské strany.