Předseda polovojenské organizace Strzelec Marcin Waszczuk má na sobě maskáče a v ruce drží polskou vlajku. Říká, že chce být připraven pro případ, že by bylo Polsko napadeno Ruskem. Jeho kancelář se nachází v jednom z mála předválečných mrakodrapů nacházejících se v hlavním městě země. V průběhu varšavského povstání v roce 1944 tuto budovu členové Zemské armády bránili před německými jednotkami po celých osmnáct dní. Waszczuk říká, že se hodlá inspirovat i historií partyzánské války v Polsku, aby mohla jeho země čelit současnému nepředvídatelnému Rusku.

„Navazujeme na Zemskou armádu. Naším cílem je vytvořit po celém Polsku menší partyzánské oddíly, jež by byly schopny pokračovat v boji, pokud by byla polská armáda Rusy poražena,“ tvrdí odhodlaně Waszczuk. Economist uvádí, že nejde o myšlenku až tak přitaženou za vlasy, protože polské ministerstvo obrany na počátku prosince schválilo aktualizovaný obranný plán, jenž počítá s lepší komunikací mezi pravidelnou armádou a polovojenskými dobrovolnými organizacemi. „Strzelec má zatím 5000 členů, ale zájem o členství v podobných uskupeních mají další stovky tisíc Poláků. Armáda jim pomáhá školením a nabízí jim přebytečné uniformy,“ píše Economist.

• Celý text v angličtině najdete ZDE

Dle nové strategie, jež vychází z Komorowského doktríny, se na východ země začínají přesouvat vojenské systémy. Prezident země Bronislaw Komorowski nedávno vyzýval příslušné orgány, aby se začaly více zaměřovat na obranu Polska než na zahraniční mise v Iráku a Afghánistánu. „Ač se zdá snaha o oživení Zemské armády nadnesená, polští bezpečnostní experti se obávají, že armáda jejich země by nebyla schopna soustředěnému útoku Ruska příliš dlouho odolávat.

„Jestli je polská armáda připravena na případný útok Ruska? Ne, tak to určitě není,“ cituje Economist prezidenta Nadace Casimira Pulaského Zbigniewa Pisarského, který však zároveň připouští, že tento scénář on sám považuje za skutečně extrémní. Současné kroky Ruska na Ukrajině se však podle Economistu ještě před rokem zdály také velmi nepravděpodobné a britský týdeník připomíná, že Rusko a Bělorusko na společném cvičení v roce 2009 simulovalo taktický jaderný útok na Varšavu.

„Oživená hrozba odvěkého nepřítele přiměla Varšavu, aby zahájila modernizaci své armády, která by měla Polsko v příští dekádě přijít na třicet miliard dolarů. I v rámci NATO se tak vysoká investice do armády jeví jako nadstandardní. Do roku 2022 hodlá Polsko modernizovat protiraketovou obranu, včetně pořízení nových vrtulníků, tanků, obrněných transportérů a dělostřelectva. Polsko dává ze svého HDP 1,95 % na obranu, což je jedna z nejvyšších úrovní v Atlantické alianci, a navíc plánuje, že toto číslo zvýší na 2 %,“ píše Economist.

Economist konstatuje, že do ukončení programu modernizace armády je Polsko velmi zranitelné a současné plány počítají s tím, že v případě napadení by se země spoléhala na brzkou pomoc NATO. Podobně se však Polsko na spojence spoléhalo i v roce 1939, ale pomoci se nakonec nedočkalo. „Dozvěděli jsme se, že Německo prý v současné době není ve stavu, kdy by nám mohlo pomoci. Ani NATO nemá jasno, jakým způsobem a jak rychle by se mohlo do případného konfliktu s Ruskem vložit. Nejlepším plánem tedy nakonec je – spoléhat se sami na sebe,“ konstatuje lapidárně šéf polovojenské organizace Strzelec Waszczuk.