Lichtenštejnům byl po druhé světové válce zkonfiskován majetek podle tzv. dekretů prezidenta Eduarda Beneše. Důvod byl, že se za druhé světové války hlásili k německé národnosti, což v současné době popírají.

V roce 2020 se Lichtenštejnské knížectví obrátilo na Evropský soud pro lidská práva s tím, že jim byl majetek po druhé světové válce zkonfiskován nezákonně. O problému jednal mezi čtyřma očima prezident Petr Pavel s lichtenštejnským princem Aloisem před časem v New Yorku. Prezident Pavel se poté vyjádřil, že by společnou správu majetku s Lichtenštejnskem a Českou republikou považoval za solidní vyrovnání.

Podle některých právníků prezident Petr Pavel při svých jednáních s lichtenštejnským princem Aloisem ohrožuje svrchovanost České republiky a jedná v rozporu s ústavou.

„V uplynulých dnech nabral tlak lichtenštejnského knížectví na mimosoudní řešení s Českou republikou novou dynamiku: Nadace knížete z Lichtenštejna nabídla prostřednictvím zaplaceného článku České tiskové kanceláři mimosoudní vyrovnání s Českou republikou. V ní stojí, že Lichtenštejni nechtějí žádné odškodnění ani žádné restituce, ale novou spolupráci.

A ta, ta je tedy zajímavá. Podle Lichtenštejnů by Česká republika a správce lichtenštejnského majetku založili společný fond, který by vlastnil desetitisíce hektarů půdy a lesů, o které se Lichtenštejni přou, a ostatní nemovitosti.

Tento společný fond by spravovala nikoli Česká republika, ale Nadace knížete z Lichtenštejna, která spravuje lichtenštejnský majetek,“ pokračuje moderátorka Jana Bobošíková.

Lichtenštejni jsou podle svých slov přesvědčeni, že u Evropského soudu pro lidská práva uspějí. Jak upozorňuje Bobošíková, je zajímavé, že to tvrdí poté, co problematiku konzultoval s českou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou prezident Petr Pavel.