„Cítil jsem se pak jako idiot. Cítili se tak i jiní, výše postavení,“ prohlásil historik Jan Rychlík a ohlédl se směrem k Pražskému hradu. Stalo se poté, co v diskusi historička Marie Koldinská připomněla, že několik dní před válkou na Ukrajině Rychlík prohlásil, že pravděpodobnost jejího napadení Ruskem je v řádech promile. Ostatně hovořilo se o mnoha aspektech vztahů na východě.

Sonda do historie i současnosti

Šlo o první ze šesti sond historičky a moderátorky pořadu Historie.cs Marie Koldinské do současných událostí na Ukrajině. Nesla název „Rusko-ukrajinské bratrství – fakt, nebo fikce?“ a konala se v pondělí v pražském Kampusu Hybernská. Pozvala si profesora Jana Rychlíka, jenž se zabývá problematikou formování novodobých národů, rozpadem mnohonárodnostních států, etnickými konflikty a moderními dějinami střední, východní a jihovýchodní Evropy. Právě on je spoluautorem knihy Dějiny Ukrajiny, kterou vydalo v řadě Dějiny států Nakladatelství Lidové noviny.

„Vycházel jsem z toho, že Putin uvažuje racionálně, ale to, co udělal, může udělat jen totální blb. Dal si branku do vlastní brány. Sjednotil proti sobě Západ tak, jako nikdy nebyl,“ sdělil také Rychlík a uvedl hned několik dalších důsledků nepromyšleného Putinova vpádu na Ukrajinu. Finsko a Švédsko vstoupí do NATO. Rusko bude izolované ještě více než za Stalina. Došlo ke sjednocení ukrajinského národa.

Podle něj mají Rusové podobnou logiku jako Evropané, ale na Ukrajince se nedokážou podívat jako na Ukrajince, což měli Češi před sto lety podobné se Slováky. Kyjevská Rus není ani ruská, ani ukrajinská. Byl to středověký stát nacházející se na území dnešní Ukrajiny. Nicméně kníže Jaroslav I. Moudrý, který vládl v období jejího politického i kulturního rozkvětu, je zobrazen jak na tisícirublovce, tak i na dvouhřivnové bankovce.

„Kořeny ukrajinského státu lze hledat ve státě záporožských kozáků, který se nacházel v dnešním Záporoží... Pro vytvoření ukrajinské národní identity bylo kozácké téma klíčové. Je to forma státotvornosti, na kterou mohou Ukrajinci navazovat... Byl to demokratický útvar, ale ke dnešní demokracii měl daleko. Ukrajinci tedy mají jakousi demokratickou tradici, kdežto v Rusku tehdy vládlo samoděržaví,“ zmínil také Rychlík.

Zelenskyj a další z pantheonu

Podle historika patří do pantheonu významných ukrajinských historických osobností kromě zmíněného Jaroslava I. Moudrého, kozáckého hejtmana Bohdana Chmelnického, který však spojenectvím s carem Alexejem Michajlovičem zavdal k těsnějším vztahům s Ruskem, hejtmana Pylypa Orlyka s českým původem a třeba Stěpana Bandery, jenž je pro jedny hrdina, pro druhé padouch, už i současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jako sjednotitel země a bojovník proti Rusku. Přitom jeho rodným jazykem byla ruština a ukrajinštinu se musel doučit.

Krym, jak sdělil Rychlík v nadsázce, by bylo nejlepší vrátit Turecku. Vracel se tím do let 1441 až 1783, kdy se na poloostrově rozkládal Krymský chanát, tedy historický státní útvar krymských Tatarů a vazal Osmanské říše. „Žádní Ukrajinci tam nejsou. Jsem ochoten uznat, že Rusové mají na Krym větší nárok než Ukrajinci, ale nelze akceptovat, že si ho vzali násilím a pošlapáním mezinárodního práva,“ dodal.

Na přetřes přišla i etymologie nadávky chochol, kterou Rusové posměšně častují Ukrajince. Jeden z návštěvníků, právník z Ukrajiny, prohlásil, že jde o ekvivalent slova beran anebo ten, co si stojí tvrdě na svém. Profesor Rychlík sdělil, že neví, kde se to slovo vzalo. Nicméně jde o původní označení účesu, který nosili právě východní Slované od dob Kyjevské Rusi a později záporožští kozáci. Má ho mnoho postav ve filmu Taras Bulba a nosili ho i někteří bojovníci proti speciálním jednotkám Berkut na Majdanu. Pro úplnost je třeba zmínit, což se při diskusi nestalo, že recipročně mají takovou urážku i Ukrajinci pro Rusy. Říkají jim kacapové, což může pocházet ze spojení jako cap, tedy jako kozel.