V rámci podpory integrace byly ve švýcarském kantonu Bern stanoveny tři cíle: 100 % přijatých uprchlíků starších 16 let musí prokazatelně dosáhnout jazykové úrovně A1 do tří let od vstupu do země, 50 % uprchlíků starších 16 let zahájí během roku vzdělávání nebo odbornou přípravu a 25 % uprchlíků se do sedmi let stanou finančně nezávislými.

Po třech letech od azylové reformy ve Švýcarsku, kdy 1. července 2020 vstoupil v platnost zákon o sociální pomoci v oblasti azylů uprchlíkům, umí základní němčinu nebo francouzštinu pouze 50 % osob starších 16 let. „V současné době je dosaženo pouze 50 % jazykového cíle, což neodpovídá představám a cílům,“ stojí ve zprávě ředitelství pro zdraví, sociální věci a integraci o nákladové strategii v oblasti azylu a uprchlíků.

Podle zprávy se nicméně nedaří plnit ani zbylé dva cíle. „Cíle 2 a 3 se také zatím nedaří plnit, ale i zde jsou rozhodující problémy statistického měření,“ uvádí zpráva a odůvodňuje nenaplňování třetího cíle tím, že mnoho uprchlíků bylo podporováno ještě ve „starém systému“ – před azylovou reformou: „Cílová skupina je v současné době stále smíšená: Na jedné straně ji tvoří osoby, které byly před 1. červencem 2020 podporovány za jiných podmínek, a na druhé straně osoby, které vstoupily do nového systému bezprostředně po 1. červenci 2020.“

Pro vedoucí úřadu sociální péče Claudii Hänzinovou je i to jeden z důvodů, proč současné hodnocení vyplývající ze zprávy „nemá smysl“. Bez ohledu na analýzu dat má dojem, že uprchlíci se „v zásadě velmi snaží naučit místní jazyk a dělají pokroky“.