Zástupce šéfredaktora Respektu Ondřej Kundra připomíná příběh běloruské běžkyně Krysciny Cimanouské, která se při letošních olympijských hrách v Tokiu vzepřela diletantskému rozhodnutí běloruského sportovního svazu nasadit ji na jinou trať, než na jakou se připravovala. Když proti tomu vystoupila, donutili ji sportovní aparátčíci běloruského diktátora Alexandera Lukašenka sbalit si věci a chtěli ji ihned poslat domů, kde by ji v lepším případě čekal konec její sportovní dráhy, v horším vězení.

Když Cimanouská však řekla takovému jednání „ne“, právě Polsko jí podalo pomocnou ruku a nabídlo jí azyl, možnost svobodného života a další sportovní kariéry.

Původní zdroj ZDE.

O to překvapivější podle Kundry byl názor, který situaci v Bělorusku a příběh Cimanouské s novináři sdílel úspěšný český medailista z Tokia, šermíř Alexander Choupenitch, jehož rodina pochází právě z Běloruska. Na otázku Víkendu Hospodářských novin „Co říkáte na dění kolem běloruské běžkyně?“ odpověděl: „Neříkám nic. Četl jsem zatím jen titulek článku, takže se do toho nechci pouštět.“

Poté Choupenitch novinářům ještě dovysvětlil, že sice Bělorusům fandí a cítí s nimi, ale na to, co se v zemi děje, prý nedokáže reagovat, protože tam nebydlí. „Nepřísluší mi politiku hodnotit. Sport by měl být apolitický a také má každý právo vyjádřit svůj názor. Bylo mi ale sympatické, že Mezinárodní olympijský výbor řekl, ať nevyjadřujeme politické postoje během ceremoniálu. Do sportu nepatří, v něm jde o radost. Přijedeme na jedno místo s nejlepší vůlí reprezentovat svou zemi a v rámci fair play se snažíme být lepší než ostatní země. A to je to poslání. Není posláním vyjadřovat se o politice,“ dodal sportovec.