Podle Kechlibara trápí jižní Francii problémy etnického a náboženského charakteru. „Už není idylkou z filmů o četnících. Vznikl tam etnický a náboženský mix, který nenahrává klidu,“ poznamenal. Podle jeho slov si sice prezident Emmanuel Macron i vláda uvědomují, že by se s tím mělo něco dělat. „Neustále je snaha s tím něco dělat. Otázkou ale je, zda ještě něco vůbec dělat jde. Ten problém je velmi zanedbaný,“ poznamenal.

Jeho nová kniha o jižní Francii se odehrává v blízké budoucnosti. Již nyní je však v oblasti čím dál víc početnějších etnicky oddělených čtvrtí, kde bují islámský fundamentalismus. „Dystopická vize jihu Francie je varováním, jak tenká může být vrstva civilizace. Stačily by dva až tři dny bez energie a vody,“ uvedl Kechlibar. 

„Velká města volí často Melenchona, na druhé straně jakmile zajdete na úroveň okrsků, tak Le Penová získává 40-50 procent. To je ohromná polarizace, která nenasvědčuje ničemu dobrému,“ dodal.

„Do toho je zde vysoká nezaměstnanost, která představuje živnou půdu pro radikály. Z problematických mešit odcházejí rekruti do Islámského státu. Odešlo, nemýlím-li se, 700 Francouzů. Lidé i politici jsou si vědomi, že problém je potřeba řešit. Nikdo si ale neví rady, jaké má být ono řešení,“ uvedl s tím, že ekonomika ve Francii je pořád taková dýchavičná.

Podle jeho slov Francie doplácí na to, že importovala velké množství gastarbeiterů. „Chtěli levnou pracovní sílu, ale přišli lidé. Ve druhé generaci ale původní pracovní místa zanikla, a Francouzi její příslušníky neberou jako Francouze – a oni sami se již necítí být ani Alžířany nebo Maročany. Islám jim tu identitu dává,“ podotkl s tím, že první generace tak problémová nebyla. Mladší generace je však radikálnější, dodává Kechlibar.