Zatím se volební kampaň teprve rozjíždí, přesto už se dají sčítat momenty, které vzbuzují diskusi. Inspekce ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové s poradcem Matějem Stropnickým ve firmě na Teplicku si všímá i firemní sociolog Vojtěch Bednář. „Z pohledu firemního sociologa to bylo dost teatrální, ale málo účelné. Nelegální zaměstnávání cizinců, stejně jako neproplacené přesčasy, o které šlo panu Stropnickému především, jsou problém přinejmenším několik let starý. Stejně tak otázka přesunu části zaměstnanců do agenturního prostředí, což v současnosti mimochodem znamená, že firmy zejména kvalifikovanější zaměstnance přebírají od agentur do svého kmene, protože potřebují mít jejich zkušenosti a know-how takzvaně jisté,“ říká Bednář. „Onu ‚kontrolu‘ tak vnímám jako předvolební snahu o zviditelnění se, paradoxně na úkor přesně těch zaměstnanců, kterým chtěli ‚kontrolou‘ pomoci,“ dodal. 

Podle doktora Bednáře, který se na komunikaci uvnitř podniků dlouhodobě specializuje, byly konkrétně neproplacené přesčasy problém tak před pěti lety. Odstranil ho prostý fakt, že stoupla poptávka po dělnících a firmy si začaly zaměstnance přetahovat. „Zaměstnanci nejsou negramotní otroci konce 19. století. Jsou agilní, mnoho výrobních firem má své odbory a ty férově, ale velmi tvrdě vyjednávají o platech i o pracovních podmínkách,“ předesílá Bednář. „Samozřejmě že problémy existují, nemá to smysl zastírat, k excesům dochází v důsledku chování příliš aktivních vedoucích nebo obecně jednotlivců, ale na systémové úrovni si nikdo nedovolí, alespoň z naší zkušenosti, zaměstnance uzurpovat či krátit na jejich právech. Pokud by se tak stalo, mají v rukou dostatečně dobré páky, ostatně ony inspektoráty práce, když odhlédneme od teatrální akce pana Stropnického, jsou velmi účinnou pomocí. Nechci tedy hájit firmy v tom, že jsou lidumilné, ale spíše v tom, že byť k jednotlivým problémům samozřejmě dochází – a je správné je prošetřit a na ně ukazovat –, systémové ‚vykořisťování‘ zaměstnanců firmami a agenturami je spíše mylná představa levicových elit...,“ dodal.

Pokud jsou podmínky nesnesitelné, lidé práci změní

Po druhé kontrole, tentokrát ve firmě Borgers na Rokycansku, Matěj Stropnický na sociální síti uvedl: „Hovořili jsme s pracovníky, kteří mají v průměru 23 tisíc hrubého. Stěžují si na těžkou práci, finanční postihy za maličkosti, smrad nebo minimální možnost posunu na vyšší pozici.“