O Marku Dalíkovi, svém blízkém spolupracovníkovi, píše Topolánek hned na úplném začátku své knihy. Žádal ho dokonce o úvodní slovo k první kapitole, ale Dalík nakonec nic nenapsal a Topolánek tomu prý rozumí. Svého bývalého poradce vykresluje stále v těch nejlepších barvách a v knize přímo uvádí, že Marek byl, je a bude jeho kamarád.
„Dokonale v sobě spojoval politologickou teorii, PR praxi a dovednosti v politickém marketingu. Nikoho tak schopného a přitom tak komplikovaného jsem od té doby nepotkal. Všechny útoky na mě byly vedeny přes něj, takže si mé úspěchy vlastně vždycky odskákal.“
Soudní proces s lobbistou Dalíkem hodnotí Topolánek dodnes velmi ostře a zdá se, že netrpí přílišnou důvěrou v justiční systém České republiky. „Jeho odsouzení pokládám bez nadsázky za projev politické rituální popravy a justiční zvůle!“
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml
