„Na počátku letošního roku ukrajinský prezident Petro Porošenko slavnostně slíbil, že získá zpět východ Ukrajiny a k němu i Krym. Podivná eskalace napětí na východě Ukrajiny a na hranicích z Krymem z uplynulých dnů dala vzpomenout na jeho slova. Alespoň pro formu,“ uvedla Spencerová svůj komentář.

Následně připomíná dosud nevyjasněný atentát na jednoho z lídrů samozvané Doněcké lidové republiky, který se stal 8. srpna. Poté totiž Kyjev začal s rozmísťováním těžkých zbraní na hranicích s anektovaným Krymem. Zde totiž prý zaregistroval přesuny ruské vojenské techniky. 

Původní text ZDE.

„Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany upozornil občany, že válka s Ruskem, kterou Kyjev ostatně ‚předpovídá‘ pravidelně už více než dva roky, může ‚propuknout každou minutou‘,“ dodává pak Spencerová s tím, že následně přišly z Ruska první zprávy o přestřelce a obětech na hranicích Krymu s Ukrajinou. „Kreml obvinil Kyjev z pokusu vyslat na Krym ‚diverzanty‘, kteří měli spáchat sérií sabotáží a vyvolat válku,“ podotkla. Všímá si i slov někdejšího šéfa banderovského Pravého sektoru Dmytra Jaroše, podle něhož zajetí diverzantů připomíná začátek druhé světové války.

„Mnohem zajímavější byla ale podivná reakce oficiálního Kyjeva. Prezident Petro Porošenko, který ve vypjatých situacích rád předstupuje ‚před národ‘ alespoň s televizním projevem, nyní několik hodin mlčel, jako by musel nejprve zjistit, co že se to vlastně pod jeho vedením ve státě děje, a posléze – až v pozdních nočních hodinách – 10. srpna vydal skoupé prohlášení na prezidentském webu, v němž veškerá ruská obvinění podle očekávání odmítl,“ konstatuje Spencerová. Podle jejích slov až následující den si povolal představitele silových orgánů a nařídil zvýšit bojovou pohotovost ukrajinské armády. Zároveň také měl vyjádřit přání zatelefonovat si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Chybět neměl ani americký viceprezident Joe Biden a šéf Evropské rady Donald Tusk.

„Zvláštní bylo ale naprosté mlčení premiéra Volodymyra Hrojsmana a obvykle vypjatě protiruského šéfa parlamentu Andrije Parubije, potichu zůstali i tradičně bojovně protirusky naladění poslanci,“ dodává Spencerová. Následně připomněla odkaz na gruzínsko-ruskou válku. 

„Proklamace z Bruselu, která odmítla hodit vinu za současnou eskalaci napětí jen na Rusko, přišla až krátce poté, co americký viceprezident Joe Biden, podle něhož je Kyjev ‚nejzkorumpovanějším režimem na světě‘, Porošenka vcelku bez skrupulí vyzval, aby se vystříhal eskalace konfliktu s Ruskem. Je to zásadní posun v americké rétorice, neboť Washington až dosud – alespoň slovně – vždy podpořil cokoli, co z Kyjeva na adresu Ruska zaznělo, a to včetně pravidelných předpovědí o blížící se ruské agresi na východ země,“ zmiňuje Spencerová. Rusko podle ní nyní zkouší měnit pravidla hry, kdy Spojeným státům navrhuje vyřešit Ukrajinu jen ve dvou. 

„Je tedy zřejmé, že válka na Krymu kvůli posledním událostem na Krymu nepropukne, rozhovory o Donbasu se zamrzly a nic nového nemohlo přinést ani příslušné jednání Rady bezpečnosti OSN. Přitom je ale stále očividnější, že Ukrajina s imagí zkorumpovaného státu v morálním rozkladu, s tajnými mučírnami a aureolou ilegální zbrojní tržnice jen dále ztrácí podporu Západu, přičemž nezájem o názory Kyjeva projevila i OSN, která odmítla považovat ‚donbaské‘ za teroristy,“ uzavřela Spencerová.