Týmu Miloše Balabána, vedoucího SBP, se podařilo zajistit opět účast řady zajímavých zahraničních odborníků. Vzhledem k tomu, že konference trvala celý den, lze připomenout jen některé z hlavních myšlenek a novinek prezentovaných hosty.

Nejvýše postaveným návštěvníkem byla velvyslankyně Čínské lidové republiky v ČR paní Ma Keqing, která zdůraznila především zájem a ochotu svojí země spolupracovat s velkými a menšími zeměmi Evropy bez předběžných politických či ideologických podmínek na základě partnerství a rovnosti. Dále jsme se dozvěděli, že Čína rychle mění svůj přístup k otázkám změn klimatu a v rámci 13. pětiletky (2016–2020) a další sníží výrazně produkci kysličníku uhličitého. Paní velvyslankyně dále uvedla, že Čína je v zahraničí vnímána různě, včetně toho, že se jedná o hrozbu míru, nebo ekonomiku, která se zhroutí. Případným ekonomickým problémům však může odpomoci obrovský vnitřní trh, rozvoj IT technologií, zemědělství a výstavby měst. Spolupráce se zeměmi Evropy umožní rozvoj chudší západní části Číny. Zde je třeba podporovat koncepci jednoho světa a Nové hedvábné stezky, ať již ve formě železnice ze západní Číny do Německa, tak rozvoje námořního spojení. Na závěr paní velvyslankyně připomněla slova čínského prezidenta o potřebě vytváření nového typu mezinárodních vztahů bez konfrontací a konfliktů, přičemž bez Číny již nelze řešit žádný důležitý problém.

Profesorka Jing Men (China Relations College of Europe) prezentovala následující myšlenky. Evropa a USA dominovaly ve světě 200 let; situace se mění. Hnací silou vzestupu Asie je Čína, která sice není demokratická, ale má schopnost podstatně efektivnějšího rozhodování než EU. Vzhledem ke svým výsledkům a rostoucí moci požaduje podíl na rozhodování a proti zájmům USA a dolaru zvláštní práva pro svoji měnu. Čína, Indie, Rusko, Brazílie a USA vytvářejí více než 50 % světového HDP, ale nemají stejné zájmy. EU je hlavním obchodním partnerem Číny, zatímco Čína druhým hlavním partnerem EU. V roce 2014 dosáhly přímé čínské investice do zemí EU výše 18 miliard dolarů, nepřímé kolem 10 miliard každoročně v posledních letech. Například z Německa nakoupí 130 letounů společnosti Airbus a objem obchodu s Británií dosáhl 40 miliard dolarů v přepočtu. Čína realizuje kapitalismus bez ekonomických a sociálních norem a zároveň rozvíjí socialistickou tržní ekonomiku. Stala se továrnou světa s levnou pracovní silou, avšak znamená to ztrátu pracovních míst jinde, přičemž i náklady na pracovní sílu v Číně pomalu rostou. Čína zaujímá v radě bezpečnosti jiná stanoviska než USA a EU a posiluje svoji armádu. Konfliktní situace narůstá především ve vztazích s USA a Japonskem. Mezinárodní soud rozhodl, že Čína má právo budovat letiště na Spratlyových ostrovech. Čína preferuje zájmy státu, zatímco USA, EU a Japonsko lidská práva a práva jednotlivců. Ovšem společné zájmy mohou být důležitější než společné hodnoty.

Jivanta Schöttli (Institut Jižní Asie University v Heidelbergu) konstatovala, že Asie je jednou z nejnebezpečnějších oblastí. Vzhledem k dlouhodobě nedořešeným územním problémům, přičemž chybí bezpečnostní ujednání. Žije tam většina chudých lidí světa, avšak rovněž třetina světové střední třídy s předpokladem změny na dvě třetiny.