Zajímavé ohlasy přineslo Vlastenecké setkání v Příčovech, které se konalo minulý víkend. „Zatímco mainstreamová média v minulých minimálně dvou či třech ročnících používala takzvanou cenzuru mlčením, kdy se tvářila, že toto setkání neexistuje, a tudíž není třeba o něm referovat, tentokrát minimálně dvě události vzbudily velkou pozornost našich médiusů. Jednou z nich byla účast Jarka Nohavici v panelu věnovaném kultuře. Zde se přiznávám k jisté zaujatostí a kolizi zájmů, protože jsem to byl já, kdo tam Jarka Nohavicu pozval a kdo s ním domluvil také to, jak bude vypadat jeho vystoupení. Jarek sám navrhl, že se necítí být řečníkem a že by radši na otázky, které mu budou kladeny, reagoval písničkami. To také vhodně vybranými, věcnými, vtipnými, jindy zamyšlenými, učinil. Každopádně vždy k věci a stavící tu tematiku jakoby nad aktuální čas, což si myslím že je hlavní kvalita většiny Nohavicových písniček,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
To se pranic nezamlouvalo mnoha kritikům, a tak se po různých médiích rozběhly poměrně odporné nactiutrhačné a urážlivé články o tom, že Nohavica spadl na úplné dno. „Prý se stal spojencem dezolátů, chcimírů a proruských švábů, nevybavuji si teď další vcelku dosti trapné a hlavně neopodstatněné nálepky. Já jsem si Jarkova gesta, že na Vlastenecké setkání do Příčov přijel a že tam vystoupil samozřejmě bez nároku na honorář, velmi vážil, neboť tím dal jasně najevo, že mu záleží na tom, aby se ve společnosti diskutovalo. O ničem jiném totiž to setkání není. Naši médiusové si ani nedávají příliš práci. aby se zamysleli, proč se to děje. Že to je proto, že na jiných fórech se setkávání lidí s různými názory dít nesmí. Svoboda slova se pošlapává naprosto brutálně a naprosto flagrantně. Máme na to vládního komunikátora pana Foltýna, který držitele jiných názorů nazývá podle hospodářských zvířat. To je zřejmě klíčová forma komunikace s občany,“ míní mediální analytik.
Nejdůležitějším poselstvím byla ruka podaná přes plot
Myslí si, že někteří účastníci Vlasteneckého setkání v Příčovech, samozřejmě že ne všichni, dorazili třeba i proto, že chtěli být vidět, že chtěli svou přítomností ukázat svůj postoj, ať už to byli politici parlamentních, či mimoparlamentních stran. „To všechno je legitimní, proti tomu nelze nic namítat. Ale vyznění té akce vůbec nebylo politické. Vyznění bylo opravdu podanou rukou přes plot těm, kteří ten plot postavili a staví. To je úplně nejdůležitější poselství této akce. Mediální reakce na ni byla velice divoká nejenom kvůli Jarku Nohavicovi, ale také kvůli Igoru Němcovi. To je ředitel sekretariátu generálního ředitele České televize Jana Součka, který se tam také přijel podívat. A spustila se salva mediálních výkřiků. Odstartoval to, pokud vím, Zdeněk Šarapatka se svou typickou ‚gentlemanskou‘ mluvou, když opravdu velice ‚sofistikovaným‘ způsobem ohodnotil účast pana doktora Němce na téhle akci,“ podotýká Petr Žantovský.
S Igorem Němcem se přitom nepotkal, ale z fotek, co se poté objevily, ví, že tam byl. „Nevím, proč tam byl, neměl jsem příležitost se ho zeptat. Ale kdybych ji měl, tak bych se ho dotázal velice jednoduše: ‚Pane doktore, proč tu jste, co vás tady zajímá?‘ A on by mi asi řekl, že jako člen poměrně úzkého týmu kolem generálního ředitele veřejnoprávního média, to je třeba zdůraznit, že veřejnoprávního média, je jeho povinností vědět, co se kde děje. Úplně stejným způsobem by mohl jít na Milion chvilek. I když v Příčovech se sešlo tři tisíce lidí, zatímco při pondělním protestu Milionu chvilek na Kavčích horách proti zrušení pořadu 168 hodin bylo asi 50 lidí. Možná 30, 40, nevím kolik bylo organizátorů, kolik bylo opravdu účastníků. Zjevně to téma zajímá méně lidí, ale to není podstatné. Podstatné je, že snad ještě v naší zemi má každý člověk, pokud neporušuje zákon, právo jít se podívat, kam chce,“ zdůrazňuje mediální odborník.
Když změnil prostředí, ať změní kamarády, radí kádrovák
Sám se byl také podívat na některých akcích Milionu chvilek i na akcích jiných subjektů, aby poznal, o co jde, aby o tom něco věděl. „Abych to neměl všechno ze čtvrté ruky od nějakých Šarapatků nebo jiných mediálních šmudlů, kteří do všeho naroubují svůj politický zájem a nedá se tomu věřit jako objektivnímu názoru. Proto se domnívám, že pan doktor Němec měl svaté právo tam jet, přičemž předpokládám, že to sdělil také panu generálnímu, aby byl informován. Stejným způsobem má právo jít na akci Milionu chvilek nebo jiných organizátorů prostě proto, že je to důležitý občan této země, má důležitou funkci a může mít za určitých okolností poměrně nemalý vliv na dění v naší zemi. A to ho zcela legitimuje k tomu účastnit se podobných akcí. Krom toho, že je to svobodný člověk, občan, a pokud vím, tak Ústava ještě platí. Je v ní i právo shromažďovací a spousta dalších práv. Není tam nic napsáno o tom, že na některých akcích se nesmí být,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník