Třebíč ročně přispívala na členství v OWHC 2763 amerických dolarů (asi 64.355 Kč). Podle mluvčí radnice Irini Martakidisové se město do organizace přihlásilo v euforii po zápisu na seznam UNESCO. Třebíčské židovské město a bazilika svatého Prokopa jsou na seznamu od roku 2003. „Z členství v OWHC městu neplynou žádné výhody a neúčastnili jsme se ani nákladných konferencí v zahraničí, proto se navrhuje zrušení členství v této organizaci,“ uvedla.

„Dle informace od regionálního koordinátora pro střední a východní Evropu neexistuje žádný oficiální postup pro ukončení členství,“ doplnila Martakidisová. Městu tak bude stačit zaslat oznámení poté, co případně vystoupení z OWHC schválí zastupitelé. Zasednou 19. září.

Například Žďár nad Sázavou ani členství v OWHC podle starosty města nikdy nezvažoval, i když poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře je památkou UNESCO už 25 let. „Jsme jen ve sdružení českých měst UNESCO, a to nám stačí. Probíhá tam dobrá komunikace a spolupráce i společný lobbing, o čemž to také dost často je, když chcete památkám pomoci. Pro účely našeho města to stačí,“ řekl žďárský starosta.

Kromě celostátních organizací mohou města spolupracovat i na krajské úrovni. Podle starosty Třebíče Pavla Pacala (Pro Třebíč) nyní se zapojením krajské organizace Vysočina Tourism připravují Třebíč, Žďár nad Sázavou a Telč společný plán, jak udržet turisty v regionu delší dobu než na jednodenní návštěvu. Trojúhelník památek UNESCO, vzdálených od sebe hodinu cesty, pro ně má být lákavější nabídkou na vícedenní pobyt. Na delší pobyty se podle něho zatím nedaří na Vysočině turisty udržet, i když jejich počty rostou.

Nejnavštěvovanějším místem ze zmíněných tří je Telč. Její historické centrum je na seznamu světového kulturního dědictví od roku 1992. „Když jsem začal dělat starostu, byl jsem na nějakých konferencích (OWHC), ale tam to bylo vždycky podmíněno úhradou členského příspěvku, který byl pro nás vysoký, takže už jsme se do toho přestali zapojovat,“ řekl starosta Telče Roman Fabeš (STAN).