Téměř tři čtvrtiny oslovených samoživitelek šetří na nákupech potravin, spotřebě energií, zhruba každý sedmý pak prodává své osobní věci.

„Člověk šetří, kde se dá. Vařím na tři až čtyři dny jedno jídlo, večeře studené, rohlík s něčím, oblečení už ani nekupuji, a když ano, tak v sekáči. Dříve mi stačilo 1500 na pořádný nákup včetně masa na měsíc, a teď tak na týden. Nikdo nepřidá, ale vše se zdražuje,“ postěžovala si paní Aneta.

• Původní zdroj ZDE

Paní Lenka se Asociaci svěřila, že kvůli vysokým cenám si přibrala brigádu a půjčila peníze od rodiny. „Nevím ale, jak dlouho takový životní styl vydržím. Trpí tím nejen moje dcera, ale i já.“

Řada rodičů je také nucena kvůli šetření omezit aktivity svých dětí. Deset procent respondentů si muselo peníze půjčit. Další samoživitelky využívají pomoci státu, nejčastěji žádají o příspěvek na bydlení. Až 85 procent samoživitelů nic neušetří. „Nenašetřím prakticky nic, ale alespoň odkládám stranou kovové mince, jednou za čas mám alespoň něco extra,“ říká maminka Eva.

Podle šetření samoživitelé řeší hlavně peníze a čas; pokud mají malé děti, je těžké skloubit práci a péči o dítě. „Až 31 procent všech samoživitelů alimenty nedostává vůbec a 13 procent samoživitelů alimenty dostává nepravidelně. Matky samoživitelky tvoří skupinu čelící několika vzájemně se propojujícím druhům znevýhodnění. Patří ke skupině nejvíce ohrožených nezaměstnaností a chudobou,“ uvádí Asociace k výsledkům svého průzkumu.