Druhé kolo francouzských prezidentských voleb je stále blíž. Zatím se jeví jako pravděpodobnější, že prezidentem bude kandidát levého středu Emmanuel Macron, jenže pořád nelze s absolutní jistotou vyloučit ani to, že se prezidentkou stane nacionalistka Marine Le Penová. Pokud tato dáma bude prezidentkou, EU bude mít velký problém. Myslí si to alespoň profesor Anand Menon, jenž se věnuje evropské politice na King’s College v Londýně. Prostřednictvím časopisu Newsweek vyslal pan profesor důrazné varování do Bruselu.

Pokud Le Penová zvítězí ve francouzských prezidentských volbách, bude vedle toho Brexit vypadat jako naprosto bezvýznamná záležitost. Proč? Protože Velká Británie se EU vždycky tak trochu stranila a její odchod bude mít „jen“ ekonomický dopad. Francie je však jedním ze zakládajících států EU. Dosud platilo, že se evropské společenství opírá o spolupráci Berlína s Paříží. Tato spolupráce by se však mohla zastavit.

Celý článek v angličtině naleznete ZDE.

„EU je založená na konsensu. Pokud teď přijde velký členský stát a řekne: ‚Víte co? Trhněte si nohou! Neuděláme to!‘ To by mohlo být pro EU fatální,“ varuje profesor. Le Penová přitom dává najevo, že se jako prezidentka Francie hodlá chovat přesně takhle. Hodlá nastolovat samostatnou francouzskou zahraniční politiku a vzdát se společné evropské měny. Hodlá navíc chránit francouzský pracovní trh, takže formálně o odchodu Francie z EU tolik nemluví, ale fakticky ho plánuje.

Nemluvě o tom, že Francie je jednou ze tří velkých ekonomik EU, vedle Německa a Velké Británie. Odchod Británie ekonomické zdraví Unie neposílí a odchod Francie by byl další ranou pro evropskou kasu. Pravda, investoři předpokládají, že se prezidentem stane Emmanuel Macron, který chce v EU hrát důležitou roli. Francouzská ekonomika se tak zatím z prezidentských voleb nehroutí. Ale zastánci EU by se měli mít na pozoru a nespoléhat na to, že Le Penová nevyhraje. Raději by se měli připravit i na „černý scénář“, byť o něm sama Le Penová mluví jako o Evropě plné kouzelné různosti, která nahradí dnešní šeď.  

Případy Polska a Maďarska totiž ukazují, že si Brusel neumí poradit ani s menšími členskými státy, pokud se rozhodnou „kašlat“ na evropská pravidla. Polská vláda postupuje proti vlastnímu ústavnímu soudu, čímž oslabuje jeden z pilířů demokracie, ale když na to ostatní členské státy upozorňují jako na problém, Polsko si z toho nic nedělá. S Maďarskem je to podobné. A pokud EU nedokáže urovnat problémy v těchto dvou zemích, dá se jen těžko očekávat, že se dokáže domluvit se vzdorující zakladatelskou zemí. Profesor má zkrátka za to, že EU v případě vítězství Le Penové nečeká žádná zářivá budoucnost.