Diskuse o cenách plynu a elektřiny částečně utichly poté, co Fialova vláda zastropovala ceny energií. Uzavřelo to i vaše ústa, náchylná ke kritice tohoto kabinetu? 

Moje ústa to rozhodně neuzavřelo, nicméně jsme teprve na začátku topné sezóny, takže nepovažuji za vhodné nyní kritizovat, protože zajíci se mají sčítat až po honu, tedy na jaře.

Komu toto rozhodnutí reálně pomůže, výrobcům či prodejcům?

K tomu bych se zdržel komentáře, já si počkám na to jaro. Jak víme, teď té energetické krizi výborně rozumí každý z nás, nechci se činit chytřejším. 

Zejména s dodávkami plynu pro Evropu je to nejisté. Aktuálně k nám putuje mix amerického a norského plynu a dalšího LNG z jiných kontinentů. Byly tu debaty o zárukách, které český stát zaplatí za velké dodavatele, aby mohli lépe obchodovat s plynem a elektřinou na německé burze a uzavírat dlouhodobější kontrakty. Proč ale nevyužít té nejjednodušší cesty, jak už se také spekulovalo, a nezajistit si v elektřině soběstačnost s vyloučením burzy?

Já bych vládě doporučil, aby jednala s menšinovými akcionáři ČEZu, aby jim poskytla záruky, že peníze, které v minulých letech vydělali, vydělají i v letech příštích, pokud umožní státu postupovat nikoliv podle potřeb trhu, ale podle potřeb běžných obyvatel. Možná bych s tímto receptem neuspěl, ale považuji to za smysluplnou akci a možnost, jak si momentálně rozvázat ruce. Druhá věc samozřejmě je, že jsme izolovaný ostrov od plynu a ropy, čemuž se bohužel musíme přizpůsobit.

Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, který se od začátku války na Ukrajině tvrdě staví proti účasti ruských sportovců na mezinárodních akcích a požaduje, aby čeští hráči z ruské KHL nemohli hrát za českou reprezentaci, nyní bojuje proti tomu, aby v Praze při zápasech NHL hráli ruští hokejisté. Má to gesto nějaký smysl nebo je to pouhé plácnutí do vody?

Tady jde o to, že ruští sportovci by vůbec přece neměli správně dostat víza do EU. Pokud se podobná nařízení ve skutečnosti nikoho nedotknou, pak bude Vladimir Putin moci dále pokračovat v současném stylu své politiky.

Pokud jde o diskusi, zda mohou hrát hráči, kteří nastoupí v ruské KHL i v reprezentaci, překvapivě pro se rozhodli Slováci. „Máme za to, že hráči, kteří aktuálně působí v Rusku, neporušují mezinárodní dohody ani naše zákony,“ uvedl slovenský svaz ve svém prohlášení. Jaký je váš názor na toto rozhodnutí?

Já v tom vidím čistý alibismus. A je to dáno určitě i tím, že většina Slováků je podle posledních průzkumů přesvědčená, že Ukrajina Rusům vlastně po právu náleží. Všimněte si, že Česko nebo Švédsko se rozhodly opačně.

Proč se domníváte, že Slováci se takto prorusky vyslovili?

Můj názor je, že obecně historické zkušenosti Slováků se Sověty a Sovětským svazem jsou podstatně příznivější nežli nás, kteří jsme žili na území dnešní České republiky.

Situace na Ukrajině se mění. Statická „zákopová“ válka se rozhýbala a fronta se posunuje směrem k ruskému území. Překvapilo vás čtvrteční vystoupení Vladimira Putina, který v něm mimo jiné vyhlásil částečnou mobilizaci?

Vůbec mě to nepřekvapilo. Putin především chytře využil toho, že prozatímní válku Ruska a Ukrajiny odprezentoval jako válku se Západem, což je pro jeho potenciální partnery mnohem přijatelnější a zajímavější. Pochopitelně například pasáž o jaderných zbraních si ve svém projevu mohl ruský prezident odpustit. Ale celá řada politiků i komentátorů si mne ruce nad tím, jak tím dal Putin najevo svou slabost. Když jaderná velmoc vyhlásí mobilizaci, tak mně to upřímně řečeno s nějakou slabostí dohromady příliš nejde.

Rusové opouštějí Rusko, protože se obávají mobilizace. Vzhledem k tomu, že ne všechny země přijímají Rusy na turistická víza, mají omezený výběr destinací k útěku. Nejbližší přímé lety z Moskvy do Istanbulu, Jerevanu nebo Baku byly ve středu těsně po vyhlášení mobilizace rychle zcela vyprodány. Stovky Rusů po celé zemi se kvůli vyhlášení mobilizace vzbouřily. Policie proti tomu tvrdě zasáhla. Bude to stačit třeba i na změnu režimu v Rusku?

Na změnu režimu to určitě stačit nebude. Půjde o to, kam budou směřovat ty pytle s mrtvými ruskými vojáky a civilisty. Pokud to bude do velkých měst, pak je šance na změnu rozhodně vyšší. Zatím panuje, co se týká mobilizace, spíše chaos, ale jak říkal Švejk, to přece k válce patří. 

Rakousko kolabuje pod náporem migrantů, píše server deníku Kronen Zeitung. Za prvních osm měsíců letošního roku žádá v alpské zemi 56 149 osob o azyl. Do této statistiky nejsou přitom zahrnuti váleční uprchlíci z Ukrajiny! Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to nárůst o 195 procent. Nejsilnější skupinou žadatelů o azyl jsou migranti z Indie, Pákistánu, Maroka a Tuniska. Nikdo z nich nemá ale šanci na získání azylu. Udivuje vás ta situace?

Absolutně ne, očekávám, že těch uprchlíků bude přibývat, protože Turecko otevře hranice a část z těch tří milionů běženců, které aktuálně drží na svém území, pustí jako varování do Evropy. Ten zbytek si ponechá, aby mohlo z Bruselu ždímat další výpalné.

Do konce roku se očekává, že se migrační vlna zintenzivní a počty běženců překonají situaci z uprchlické krize roku 2015. Bezpečnostní experti varují, že po dvouleté přestávce způsobené koronavirem je to velký comeback pašeráckého byznysu. Jak se proti tomu bránit?

Samozřejmě že silou.

Jakou konkrétně?

Například tím, že každá loď, která poveze migranty, bude nemilosrdně potopena – tedy samozřejmě ne s těmi lidmi na palubě. Měl by to být ucelený soubor jasných a nekompromisních opatření, která budou fungovat v každém státě. To by ovšem znamenalo dát třeba část těch peněz, které se nyní posílají na Ukrajinu, na posílení tohoto systému.