Bývalý poslanec a výrazná tvář TOP 09 Dominik Feri byl soudem uznán vinným ve všech bodech obžaloby a nepravomocně odsouzen k tříletému nepodmíněnému trestu ve věznici s ostrahou. Obžalován byl ze dvou znásilnění a pokusu o ně. Jednou z nejčastějších reakcí na rozsudek bylo, že tři roky za znásilnění, dokonce dvojnásobné a jedno ve stadiu pokusu, jsou výsměchem. Zazněly i názory, že to je obecně problém našeho systému, kdy oběti musí strpět mnohem více než pachatel. Pojďme však o tři a půl měsíce proti proudu času. Tehdy potvrdil Vrchní soud v Praze Tomášovi Čermákovi trest vězení ve výši 5,5 roku za podporu a propagaci terorismu. Na sociálních sítích měl nabádat své sledující, aby za použití všech prostředků, včetně násilí, zabránili přijetí novely pandemického zákona. Rozsudek je pravomocný.

Dva rozsudky za dva různé trestné činy, z toho jeden ještě nepravomocný. Přesto nutí k zamyšlení a srovnání. Na jedné straně trest za něco, co nikoho kromě potrestaného pachatele nepoškodilo, na druhé straně o téměř polovinu menší trest za něco, co výrazně dopadlo na životy napadených mladých žen. „Tady jakékoli srovnání kulhá. Mohu jen říct, že trest ve vztahu k panu Ferimu za dvě znásilnění a jeden pokus je trest spíš mírnější než přísnější. Nikdo z nás, kdo to komentujeme, však toho neví tolik, co ví soud, který zná celý spisový materiál, takže je jediný oprávněn se vyjádřit. Ale ze své praxe advokáta vím, jaké tresty se dávají za znásilnění, zvlášť když je dublované,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz advokát Jaroslav Ortman.

Stát požívá větší ochrany než traumatizovaný jedinec

Právě ke skutkům, jichž se měl Dominik Feri dopustit, je zcela nesmiřitelný. „Osobně považuji trestné činy, jako je znásilnění nebo pohlavní zneužívání, za společensky velice škodlivé, protože ovlivní psychiku na celé roky, někdy i na celý život. A není větší ‚prasečiny‘ než se vybít na osobách bezbranných,“ tvrdí advokát. Pikantní v této souvislosti je, že poslanec Michal Zuna z Feriho domovské TOP 09 je v čele iniciativy, která chce zavést novou definici znásilnění, ratifikaci Istanbulské úmluvy a přísnější tresty pro pachatele domácího a sexuálního násilí. „Cokoli povede k tomu, aby se omezily takové trestné činy, třeba i Istanbulskou úmluvou, považuji za správné,“ podotýká k tomu Jaroslav Ortman.

To advokátka Klára Samková si nemyslí, že by srovnání těchto dvou trestných činů nebylo namístě, a pouští se do něj s tím, že jde o ideologizaci práva. „Stát totiž požívá větší ochrany než traumatizovaný jedinec. Přitom právní řád zná pojem obzvláště zranitelné oběti. A ty ženy nepochybně byly obzvláště zranitelnými oběťmi. Přesto české soudy považují ochranu jejich osobnostních práv za méně důležitou než ochranu státu. Soud se tváří, že výrokem toho člověka bylo poškozeno více práv než práv těch tří žen, které byly poškozené. Ukazuje se tedy, co je pro stát více trestuhodné a čeho se bojí více. Nikdy nebylo prokázáno, že tím výrokem na sociálních sítích vznikla škoda na rozdíl od násilných trestných činů. Stát svoji ochranu upřednostnil před ochranou konkrétních obětí trestných činů,“ říká pro ParlamentníListy.cz Klára Samková.