Německo se chystá na důležité zemské volby. V polovině volebního období půjdou v říjnu k volbám voliči v Bavorsku, největší ze spolkových zemí.

Neočekávají se však zásadní změny. V sousedním „svobodném státě“, jak se Bavorsko nazývá, dlouhá desetiletí vládne Křesťanská sociální unie, místní odnož křesťanskodemokratické CDU.

V historii si připisovala zisky i přes 50 procent, aktuálně jí agentury odhadují volební zářez v intervalu 35 až 40 procent, o čemž se „černým“ v kterékoliv jiné spolkové zemi může jen zdát.

Na druhé místo se definitivně posunula AfD, které průzkumy (v Německu tradičně trochu „podstřelené“, protože přiznat výzkumníkovi tuto preferenci se mnozí stydí) přisuzují patnáct procent. Až za ní je vládní dvojka Zelených a sociálních demokratů.

Zemský kancléř Markus Söder patří k nejvýraznějším tvářím celé „unie“, jak se CDU/CSU říká. Před dvěma lety mnoho nechybělo, aby vyzval Olafa Scholze jako kandidát na spolkového kancléře.

Politik, který je některými liberály řazen do kategorie „středoevropských populistů“ a ke Kurzovi či Orbánovi, má mimořádnou voličskou podporu zejména na bavorském venkově.

Stejné skupiny rozpoutaly v posledních dnech skandál kolem jeho koaličního partnera Freie wahler. Jejich lídr čelí skandálu, že v roce 1987 jako sedmnáctiletý gymnazista šířil školním tiskem vtipy o holokaustu, což je v Německu citlivé téma.

Hubert Aiwanger je svou prostořekostí znám dlouhodobě, před lety dokonce na několik let odešel z Twitteru.

Jeho hnutí „Svobodných voličů“ se přitom postupně stává etablovanou silou německé politiky a blíží se k číslům zajišťujícím postup do Spolkového sněmu. Pravicová strana kritizující bruselské přerozdělování si od tamního Politika vysloužila přirovnání k AfD, od které se prý zase tolik neliší.

Na celoněmecké úrovni je ale trendem posilování právě AfD, strany považované za alternativu k politickému mainstreamu. Pondělní průzkum jí přisoudil 22 procent a druhé místo, jiná agentura v sobotu 21 procent. V Sasku, které je její tradiční baštou, už stabilně vede, aktuálně s 33 procenty. Saští sousedé půjdou k volbám v příštím roce.

V polovině volebního období (Němci volili tak jako my v říjnu 2021) jmenují lidé jako hlavní problém ekonomiku. Celkem 73 procent označuje stav ekonomiky za špatný, od června toto číslo stouplo o čtyři procenta. Celkem 46 procent přitom očekává, že situace se bude dál zhoršovat a za rok bude ještě hůře.

28 procent zastává názor, že ekonomické problémy jsou tak závažné, že by do nich měli vstoupit politici. Ještě na začátku roku přitom vládní intervence do ekonomiky žádalo pouhých sedm procent. 26 procent se domnívá, že by politici měli začít řešit migraci.

Ještě v dubnu považovalo 26 procent za nejdůležitější politické téma životní prostředí a klimatickou změnu. Teď už to říká pouhých 18 procent. Totéž platí o ukrajinské válce, kterou jako důležité politické téma vnímalo 25 procent, ale teď už pouhých devět.

Jedná se vesměs o agendy, které prosazovaly vládní strany sociálních demokratů a Zelených. Není proto divu, že se propadá i jejich důvěra. Stranu zelených, která ovládá klíčová hospodářská ministerstva (její spolupředseda Robert Habeck je ministrem pro hospodářství a klima a současně má jako první vicepremiér pod palcem ekonomické resorty), považují za ekonomicky kompetentní pouhá čtyři procenta dotazovaných.

Dvacet procent dotazovaných si myslí, že problémy ekonomiky nedokáže vyřešit žádná z parlamentních stran. Ještě většími skeptiky jsou voliči ohledně migrace. Tam žádné ze stran nevěří plná čtvrtina voličů.

Celkově je s prací vlády, přezdívané Němci jako semafor (pro tradiční barvy vládních SPD, FDP a Zelených), spokojeno pouhých 19 procent, což je nové historické minimum.

„Tak hlubokou nedůvěru si musíte pracně vysloužit dennodenními faux pas totálně inkompetentních osob ve vládě. No a Baerbocková, Habeck i Scholz se činili,“ řekl k těmto trendům pro ParlamentníListy.cz Petr Bystroň, poslanec Spolkového sněmu za opoziční AfD.