Světové trhy se v pondělí opět propadly, čímž se prohloubila krize světových akcií vyvolaná celním rozhodnutím Donalda Trumpa a ráznou reakcí Číny. Evropské akciové trhy zažívají nejhorší seanci od vypuknutí pandemie COVIDU-19 v březnu 2020, protože investoři nadále utíkají od rizikových aktiv.

Index Euro STOXX 50 se propadl o 6 %, čímž jeho ztráty za poslední tři seance dosáhly 14 %. Širší index STOXX 600 klesl o 5,7 % a rozšířil tak svůj pokles po oznámení celních sazeb na 13 %. Německý DAX se propadl o 7,2 %, což znamenalo nejvážnější seanci od roku 2020, zatímco italský FTSE MIB klesl o 6,5 % a španělský IBEX 35 ztratil 6 %, jak informuje server Euronews.com.

Ještě hůře na tom byly asijské trhy. Japonský benchmarkový index Nikkei 225 uzavřel o 7,9 % níže, zatímco širší index Topix skončil o 7,7 % níže. Technologický gigant Sony se propadl o více než 10 %.

V Hongkongu, kde se finanční trhy znovu otevřely po státním svátku, uzavřel benchmarkový index Hang Seng o více než 13 % níže a zaznamenal tak nejhorší jediný obchodní den od roku 1997. V pevninské Číně uzavřel index Shanghai Composite o 7,3 % níže. Blue-chip index CSI300 rovněž ztratil přibližně 7 %, jak upozorňuje televize CNN.

Objemy obchodů v Hongkongu v pondělí prudce vzrostly, což je podle analytiků jasným znamením rozsáhlé nucené likvidace a něčeho, co lze popsat pouze jako plnohodnotnou paniku. Asijské trhy sledují nejhorší dvoudenní období pro akcie na Wall Street za posledních pět let.

Tchajwanský Taiex v pondělí uzavřel o 9,7 % níže. Téměř všechny tchajwanské akcie, včetně společností TSMC a Foxconn, dvou nejznámějších exportních velmocí ostrova, spustily podle tchajwanské centrální tiskové agentury přerušení obchodování. Jak TSMC, tak Foxconn se propadly přibližně o 10 %.

Také americké akcie prudce klesají, zejména poté, co Čína tvrdě odpověděla a zavedla 34% clo na veškeré americké zboží, což vyvolalo obavy z eskalace a škodlivé obchodní války, kterou podněcuje pokračující obchodní napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.

„Propad amerických akcií poté, co prezident Donald Trump oznámil svá nová cla, se zapíše do historie, neboť vyvolal čtvrtý největší dvoudenní pokles indexu S&P 500 od jeho založení v roce 1957,“ uvedla banka BBVA v pondělní zprávě klientům podle deníku Independent.

Ceny ropy po ztrátách z minulého týdne v pondělí pokračovaly v poklesu. Futures na ropu Brent, světový benchmark, klesly o více než 2,4 %, zatímco futures na americkou ropu West Texas Intermediate, americký benchmark, se snížily o 2,5 %.

V Austrálii uzavřel benchmarkový index ASX 200 o 4,2 % níže, zatímco novozélandský NZX 50 skončil den o 3,7 % níže. Jihokorejský index Kospi skončil o 5,6 % níže. Technologická velmoc a hlavní tahoun růstu v zemi, společnost Samsung, se propadla o více než 5 %.

Dokonce i zlato se vyprodává. Zlato, které je tradičně považováno za bezpečnější finanční sázku, od čtvrtka kleslo o více než 4 % na přibližně 3 030 dolarů za unci.

Kovanda radí EU: Žádné „zub za zub“

Anketa

Je dobře, že máme přímou volbu prezidenta?

Je to dobře

76%

Není to dobře

10%

Je to úplně jedno

14%

hlasovalo: 1209 lidí

Ekonom Lukáš Kovanda radí, jak by se nastalou situací měla vypořádat Evropská unie. Rozhodně by prý neměla reagovat ve stylu „zub za zub“, protože by tím utrpěli i Evropané. „Jak by měla EU reagovat na Trumpova cla? – nemstít se, nenaskakovat na jeho hru – dát přednost rozvaze a moudrosti před primitivně instinktivním ‚zub za zub‘ – cla Spojeným státům nezvyšovat, ideálně je snižovat (EU chtěla být vzorem světu v Green Dealu, ať je jím radši ve snižování cel) – navýšení cel Spojených států kompenzovat snížením či zrušením ‚cel‘, často ničivějších, která si EU uvaluje sama na sebe, jako je Green Deal, emisní povolenky, tuhá byrokracie a přeregulovanost a předotovanost,“ má jasno Kovanda.

Ideálem, k němuž by EU měla směřovat, je podle něj vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a EU, která znamená oboustranně nulová cla, což ostatně navrhuje i Trumpův spojenec Elon Musk.

„Než k vytvoření transatlantické zóny volného obchodu dojde, EU by si měla odstranit svá vlastní ‚cla‘, která si uvaluje na sebe. Bude pak atraktivnějším podnikatelským a investičním prostředím. A Spojené státy budou motivovanější s ní vzájemnou zónu volného obchodu založit,“ radí ekonom.

Oba celky tak prý budou snáze čelit Číně, která představuje skutečnou hrozbu. „Jde o mohutnící ekonomiku, která však nezná tradici evropského humanismu, demokracie a politické plurality. Takže EU by se měla i proto přestat ‚počínšťovat‘. Tedy například zastavit nárůst objemu legislativy. Vždyť objem legislativy EU vzrostl o 729 % od Maastrichtské smlouvy v roce 1994 a o 101 % od Lisabonské smlouvy v roce 2010,“ vypočítává Kovanda.

„Nárůst legislativních požadavků EU klade na firmy a podniky stále větší nároky, které jsou v souhrnu mnohem více zatěžující než Trumpova cla. Mezi hlavní problémy, s nimiž se české firmy potýkají, patří byrokracie, zdlouhavé schvalovací procesy, přemíra kontrol a nové regulační směrnice, včetně těch zaměřených na zelenou transformaci,“ má jasno ekonom a srovnává, že roční náklady pro ČR jsou 217 miliard korun v rámci Green Dealu a 64 miliard korun po zavedení Trumpových cel. „Green Deal je pořád 3,4krát dražší než Trumpova cla. Stačí jej zmírnit o třetinu a Česko pokryje veškeré náklady cel…“ dodává Kovanda.

 

Žádné „zub za zub“, EU by na Trumpova cla reagovat neměla, ideálně ať je Spojeným státům sníží. Nechť místo toho sníží svá vlastní „cla“, která si uvaluje sama na sebe, nechť tedy pozastaví Green Deal, emisní povolenky, nechť debyrokratizuje a dereguluje

Jak by měla EU reagovat… pic.twitter.com/eSoczorlxI

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 6, 2025

 

Psali jsme:

Vládní poradce Pojar: Končí éra blahobytu a pohody

Saša Vondra má nápad: Leyenová se má předvést tak jako Trump

Čína vrací úder USA. Cla na americké zboží jdou nahoru

Ministr Stanjura: Obchodní válka je hra se záporným součtem