„Turecko pro mě není důvěryhodným partnerem. Podle mého názoru jsme touto dohodou přijali odpovědnost za migranty. Ve smyslu postarat se o ně. Je správné pomáhat bližnímu, ale bližní není každý člověk. Je to člověk, který je součástí komunity, má stejné názory. O trpící ze Sýrie by se měly starat muslimské země,“ uvedl jeden z občanů, Michal Blahout, úvodem pořadu. 

S jeho názorem nesouhlasila europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. „Dohoda s Tureckem reprezentuje konec naivity EU. S výměnou migrantů souhlasím,“ podotkla. „Těch uprchlíků je pět milionů. Jenom v Turecku jsou tři miliony. My nechceme přijímat další milion nelegálních uprchlíků. Tento návrh dohody je šancí zastavit příval nelegálních uprchlíků,“ dodala.

A následoval názor europoslance Jana Zahradila (ODS). „S výměnou migrantů nesouhlasím. Je to snaha porušovat suverenitu států,“ uvedl s tím, že ale souhlasí s pomocí Turecku jak finanční, tak materiální. Dodal také, že s kvótami, které mu připomíná právě výměna migrantů, nikdy nesouhlasil.

„I když dojdeme k nějaké dohodě s Tureckem, nelegální migranti si najdou jinou cestu. Turecko v současné době má výhodné postavení vůči Evropské unii, do určité míry má i stimuly k tomu, aby uprchlickou vlnu podporovalo,“ myslí si odborník na terorismus Marian Brzybohatý. Podle něj uprchlická vlna má řadu příznaků, která vypovídá o její organizovanosti. „Řešíme pouze důsledky situace a je třeba se zaměřit na podhoubí konfliktu jako takové,“ řekl.

„Souhlasím s panem poslancem Zahradilem. Je to kočkopes, ne dohoda. Není vymahatelná, kontrolovatelná. Turecko na mě jako partner nepůsobí solidním dojmem,“ uvedl účastník misí OSN plukovník Pavel Skácel. 

Šojdrová: Turci musejí hlídat hranice

„Turecko je náš partner, jen nechrání vnější hranice. Turci musejí hlídat hranice, a myslím, že to nyní berou vážně,“ oponovala Šojdrová. Ochrana vnějších hranic Turecka proti převaděčům rovněž začíná. „Vynutit dohodu je na delší dobu,“ řekla. To, jakým způsobem pohraničníci zasahují proti nelegálním migrantům, nelze podle ní kontrolovat. „Součástí té dohody je možnost liberalizace víz. A Turecko musí změnit vnitřní bezpečnost i péči o uprchlíky,“ dodala také. 

„Bavíme se celou dobu o tom, že přicházejí uprchlíci, ale neřekli jsme si proč. Utíkají ze zemí, kde je válka. Tři miliony lidí v osmdesátimilionové zemi dají již zabrat. Je třeba to zvládnout,“ uvedl Milan Hnátek z iniciativy Česko-Turecko. 

Brzybohatý následně uvedl, že je skutečně pravda, že Turecko obchodovalo s Islámským státem. „Díky syrské válce si Turecko vyřizuje jeden z problémů, vztah ke Kurdům. Tento konflikt je zneužíván,“ řekl. 

Podle jednoho z diváků se nacházíme v pochodové válce. „A ty důsledky přijdou za x let,“ domníval se. „To je teorie, se kterou přišel Kaddáfí. Otázka geografie v tomto střetu je velmi významná. Nedávno jsem viděl studii, ze které je patrné, že se rodí více dětí přistěhovalců. Naše společnost se určitým způsobem mění,“ souhlasil Brzybohatý. 

„Proč nejdou například uprchlíci z Afghánistánu jen do Saúdské Arábie?“ otázal se následně Blahout. „Podívejte se ale, jaký tam mají režim,“ oponoval člověk z publika. „Mám pocit, že se tady snažíme vyřešit problémy celého světa,“ sdělila k tomu analytička Lucia Najšlová. „Důležitá věc je, že se s Tureckem dohodnout musíme,“ řekla také. 

Turecko musí odvést špinavou práci

Evropa vlastně platí Turecku, aby za ni odvedla špinavou práci. To si myslí europoslanec Jan Zahradil. „V Turecku jsou tři miliony uprchlíků. Pokud si to nezaplatíme, tak ty tři miliony se budou valit do Evropy. Nejenom do Švédska, Německa, ale i do střední Evropy,“ podotkl.

„Žádná dohoda by nás neměla zbavovat odpovědnosti,“ podotkla Najšlová.

Hodnotový problém

„Server Politicom.com zveřejnil prakticky informace ze samotného Turecka, kde probíhá regulérní válka proti vlastnímu obyvatelstvu,“ sdělil k tématu Skácel. „Další statisíce uprchlíků byly vytvořeny či potenciálně vznikají v samotném Turecku,“ podotkl.

„Turecko je v podstatě bránou rizikových oblastí vstupu do Evropy. Představa, že dokážete kontrolovat miliony lidí, kteří se mohou dostat do Evropy, je neřešitelná,“ sdělil Brzybohatý.

Podle jednoho z diváků v publiku každý vyděrač, za kterého Turecko považuje, bude v případě jakéhokoliv ústupku stupňovat své požadavky. „Je hrůza hrůz, když se koukáte na slavnou pohraniční stráž Řecka, že oni je dovezou k sobě,“ rozčílil se jeden z diváků. A strhla se mela. „Je asi smysluplné a legitimní se bránit před extremisty, ale chceme-li se bránit před uprchlíky, je tu hodnotový problém. Je to skupina, která prchá před válkou,“ sdělila Najšlová. 

„Ty Syřani neodcházejí z Turecka, ale odcházejí ze Sýrie a chtějí jít dál do vyspělé Evropy,“ řekl k tomu Hnátek. 

„Prezident Zeman nerozděluje společnost. Rozdělují ji pohledy lidí, kteří se liší v názorech na to, co nás čeká. Lidé se obávají, že se budou mít hůř než uprchlíci,“ podotkl plukovník Skácel v závěru, když se jeden z diváků opřel do prezidenta Zemana, který se tady „paktuje s totalitní Čínou“.

„Věřím, že děláme vše pro to, aby se naši potomci měli líp,“ dodala Šojdrová. „Dbejte na naši bezpečnost jako občanů,“ vyzvala přítomné divačka. „Souhlasím,“ řekla Šojdrová.

„Češi jsou velmi chladní a k cizincům nepřátelští. Jde o to, že Turkům se řekne: Když neumíš česky, tak sem ani nelez,“ zareagoval v závěru Hnátek. 

Příští týden se pořad Máte slovo bude věnovat návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku.