Místopředseda spolku Šalamoun Špadrna hned na úvod řekl, že se v případě odsouzení Kramného stal nejenom justiční omyl, ale dokonce justiční zločin, a pochybení a manipulací s důkazy je v kauze prý mnoho. John Bok citoval Pavla Wonku: „Tam, kde právo se zvrhne do bezpráví, jsme povinni ho neuposlechnout.“ A prohlásil, že když soud vynese rozsudek na základě domněnek a manipulace důkazů, tak je rozsudek právoplatný, ale nezákonný. „Pan Kramný byl odsouzen bez jakýchkoliv důkazů, dám na to svůj život,“ dal slovo do pranice Bok a podotkl, že i komunistické soudy měly po formální stránce obžaloby v pořádku.

Kučera uvedl, že jeho soudní kariéra skončila v devadesátých letech a soudil hlavně „domácí zabíjačky“. „Z hlediska souzení nebylo nic lehčího, protože litoval, plakal, v životě by nic takového neudělal. Taky nemohl, už neměl manželku, že jo,“ zažertoval trochu černě právník. A zdůraznil, že sáhnout na dítě je něco naprosto nenormálního. „Tomu Kramnému strašně uškodilo, jak se choval tady,“ dodal Kučera. A John Bok se ozval, že ačkoliv není zdaleka fanoušek prezidenta, tak je na jeho příkladu přesně možné vidět, jak média mohou zkreslovat obraz člověka. “A to se stalo panu Kramnému absolutně,” prohlásil Bok. I Kučera souhlasil, že média mohla soudce a proces ovlivnit.