Nepovedený a velmi složitý protikuřácký zákon, o kterém se mluví jako o nejpřísnějším z celé Evropy, navzdory tvrzení ministerstva zdravotnictví, že přijetím se jen přiblížíme evropským státům, má tolik odpůrců, že by bylo nejlepší připravit návrh úplně nový, a nebo nechat legislativu takovou, jaká je. Tedy dát restauratérům, kuřákům i nekuřákům svobodu v rozhodování, jakou restauraci či kavárnu si vybrat. Kuřáckou či nekuřáckou? "Spousta restaurací, ba i barů, jež dobrovolně nekuřácké jsou, tak proč to nově zakazovat," potvrzuje zbytečnost nového zákona exministr zahraničí a poslanec TOP 09 Karel Schwarzenberg. A souhlasí s ním i Zuzka Bebarová-Rujbrová z KSČM. "I kuřáci za ty peníze, které platí státu na daních, by měli mít možnost kouřit důstojně. Samozřejmě odděleně od nekuřáků," uvedla.

Hledání kompromisu

Navrhovaný zákon kritizovalo i mnoho rozumných nekuřáků. Patří k nim i nekuřačka a členka zdravotního výboru sněmovny, komunistická poslankyně Alena Nohavová. K protikuřáckému zákonu se kriticky vyjádřila přímo na zasedání zdravotního výboru.

„Předně jsem přesvědčena, že žijeme ve svobodné společnosti, kde má právo každý se vyjádřit, ať je to politik či občan. Tak jsem se svobodně vyjádřila k projednávanému zákonu. V rámci diskuse dvou zcela nesmiřitelných stran jsem sdělila na výboru, a následně na dotaz i novinářům, kde bych já jako zapřisáhlá nekuřačka, kterou kouř osobně obtěžuje i omezuje, hledala prostor pro kompromis,“ píše Alena Nohavová.

„Zákon, které ministerstvo zdravotnictví připravilo, vítám. Obávám se, že vzhledem k tomu, že plně vychází vstříc jen jedné ze stran sporu, nenajde ve sněmovně většinovou podporu. Ve vládním návrhu je obsažen absolutní zákaz kouření ve veřejných zařízeních. A to je právě předmětem sporu. Společnost i sněmovna je rozdělena na dva téměř nesmiřitelné tábory. Většina připomínek, které dostávám, zcela ignoruje argumenty protistrany. O zákonu se nevede dialog, ale dva zcela protichůdné monology.

Na zdravotním výboru jsem v rámci obecné diskuse hovořila o tom, zda by nebylo možné a vhodné, aby byl zákon průchozí nejen pro zapřisáhlé odpůrce, ale i pro větší část ostatních, některá ustanovení a dopady zákona zmírnit. A protože každá diskuse, má-li mít smysl, by se měla držet reálných faktů, a ne pocitů, zmínila jsem i pár možných změkčení, která ve světě již existují.

Kdo bude kontrolovat dodržování zákona o nekouření?

Čerpala jsem ze zkušeností Slovenska a Rakouska. Jde o malá zařízení (otázka je, do jak velkého prostoru je malé zařízení, já osobně si ho představuji kolem 60 m2, kde se nepodává jídlo). Zde by se majitel zařízení musel rozhodnout, zda jeho zařízení bude kuřácké či nekuřácké a viditelně ho označil. Stavebně oddělené prostory by musely být zděné. Zákon, má-li mít smysl, musí být dodržován, a není-li dodržován, musí být státní mocí vymáhán. Velmi se obávám, že příliš tvrdě pojatý protikuřácký zákon povede jen k jeho masivnímu porušování. Myslím si, že máme mnoho jiných starostí, než abychom zaměstnávali stovky policistů a úředníků kontrolou dodržování zákazu kouření.

„Nový zákon je k ničemu,“ řekl nám šéf jedné restaurace na náměstí v Poděbradech, který si nepřál být jmenován. „Já mám restauraci rozdělenou na kuřáckou a nekuřáckou a nikdo si na nic nestěžuje. Přes den je kuřácká část téměř prázdná, odpoledne a večer je tomu naopak,“ potvrzuje spokojenost se současnou legislativou poděbradský restauratér.

„Možná by stačilo být jen důslednější v rámci současné legislativy. Například oddělení prostor pro kuřáky a nekuřáky v některých restauracích je spíše jen tak naoko, než aby plnilo svůj účel. Když ale nejsme schopni ohlídat plnění současného protikuřáckého zákona, kdo bude hlídat dodržování toho nového, daleko složitějšího. Možná se ale připravuje v rámci boje proti kouření posílení speciálních sil, kteří se budou starat jen o kontrolu nekouření. V rámci posilování úřednického aparátu při hlídání mnoha nových zákazů, kterými tato vláda vyniká, by to nebylo ani tolik překvapivé,“ zní závěrem z Poděbrad.

Ministr Němeček i se svými nejbližšími spolupracovníky je však zjevně přesvědčen jen o své pravdě a nadále trvá na přijetí svého kontroverzního návhu protikuřáckého zákona. Připustil sice jednu změnu, a to možnost kouřit elektronické cigarety, ale to ještě nevěděl, jak mohou být nebezpečné.

Exploze elektronické cigarety zranila Němce

O muži v Kolíně nad Rýnem, který utrpěl zranění poté, co mu v ústech explodovala jeho elektronická cigareta, napsal portál spiegel.de. Incident se stal v sobotu, kdy si 20letý Kolíňan zakoupil novou baterii. Po jejím zapojení a zprovoznění přístroje cigareta explodovala. Při výbuchu přišel o několik zubů. O několika podobných případech, kdy kuřácké zařízení vybuchlo, v minulosti informovala americká média. Například před čtyřmi lety výbuch baterie vážně zranil jednoho obyvatele Floridy a způsobil požár jeho domu. E-cigarety jsou zařízení na baterii, která přeměňují kapalnou náplň s nikotinem na páru. Jsou rychle rostoucí alternativou kouření běžných tabákových cigaret.

Na území Islámského státu je kouření a pití alkoholu hříchem

A jak taky může dopadnout svět bez cigaret, který prosazuje Evropa a kam postupnými kroky směřujeme i my? S mrazivou nadsázkou to připomíná situaci na území Islámského státu, kde vládne přísný zákaz cigaret a alkoholu. Přísné náboženské zákony Islámského státu sice zakazují kouření, ale na nikotinu je v Sýrii závislých kolem 40 procent obyvatelstva. A tak, když noví bojovníci Islámského státu odjíždějí bojovat v jeho barvách, se nejdříve opijí a zakouří, pak si očistí ruce a vyvětrají oblečení, aby nebyli cítit od kouře a s odhodláním odjíždějí do země zaslíbené, kde je těžkým hříchem kouřit a pít alkohol.

“Když nám válka přidělává tolik starostí a k tomu vláda IS, samozřejmě budeme kouřit ještě více než předtím,“ říká kuřák Deir Ezzor. “Na ulici teď nikoho kouřit neuvidíte. Můžete dostat pokutu 65 dolarů (1564 korun), nebo vás zbijí, uvězní, popřípadě pošlou na frontu na pomocné práce, třeba kopat zákopy.“