Než se ale budeme věnovat tomu, jak vidí inkluzivní vzdělávání Markéta Šichtařová a Lukáš Kovanda, pojďme si přiblížit, co to vůbec tzv. inkluzivní vzdělávání je. 

Inkluzivní vzdělávání se podle serveru Inkluzevpraxi.cz liší od vzdělávání dětí se znevýhodněním v běžných školách formou integrace. Předmětem snahy zúčastněných není pouze umístění znevýhodněného dítěte do běžné školy, ale spíše přizpůsobení školy potřebám dítěte. Důraz je kladen na kvalitu vzdělávání a zdůrazňuje prospěch pro obě strany.

A tady je třeba vidět kámen úrazu, resp. to, v čem se zastánci inkluze neshodnou s jejími odpůrci. V tomto ohledu totiž panují zásadní neshody a zpochybňován je zejména zmíněný „prospěch pro obě strany“, tedy to, že ze společného vzdělávání profitují jak děti, které jsou nějak handicapované, tak děti talentované.

A pokud jde o ekonomy, kteří se ve zmíněném pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS sešli, nemůže být pominuta ani finanční stránka věci.

Podle Markéty Šichtařové (Svobodní) totiž inkluze zbytečně navyšuje výdaje v českém školství a dokonce zároveň ubližuje talentovaným i handicapovaným dětem.

„Zrušením celého projektu by stát výrazně ušetřil,“ dodala ještě s tím, že o inkluzi ve školství mluvila jako o neúspěšném projektu, který přetěžuje vzdělávací systém i státní rozpočet.

ZDROJ: CNN Prima NEWS

„Celkově ten princip je špatně, protože to ubližuje jak talentovaným dětem, tak i handicapovaným. Ubližuje to i personálu, který se kolem toho točí,“ je si jistá ekonomka a nově i politička.

S jejím pohledem se částečně ztotožnil i další ekonom ve studiu, a tím byl Lukáš Kovanda.

„Řada expertů na školství se shoduje v tom, že inkluze je nákladné opatření a nenese kýžené ovoce,“ upřesnil a kladl důraz na nutnost zásadní reformy nejen českého, ale i evropského školství.

Úroveň školství v České republice je podle něj dlouhodobě neuspokojivá.

Jeho tvrzení souzní i s analýzou, kterou loni zpracovala Hospodářská komora.

Podle ní je situace velmi vážná ve všech úrovních vzdělávací soustavy a úroveň českého školství se propadá pod evropský průměr.

Problémem je dostupnost kvalitního předškolního vzdělání. Vedle toho roste počet dětí s odkladem nástupu do prvního ročníku základní školy. Těch je už více než 20 procent.

A zatímco v Evropě počty žáků, kteří nedokončí střední školu, klesají, v Česku jich přibývá.

Země za Evropou zaostává i ve vysokoškolském vzdělávání. Počty vysokoškoláků jsou tak nízké, že z 27 zemí Evropské unie České republice přísluší až 23. příčka.