„Ona by to byla legrace, kdyby nešlo o vážné věci. Začíná to být panoptikum, kdy jsme svědky snah o naprostou změnu přirozeného běhu světa včetně přírodních zákonů. Úchylky začínají být normou, a být normální se naopak stává úchylkou. Pokud si ale někdo myslí, že psanými zákony změní ty přírodní, mýlí se,“ reaguje na průběh sněmovní debaty o „manželství pro všechny,“ senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
„Namísto abychom se starali o to, jak podpořit rodiny a porodnost, protože se nám rodí čím dál méně dětí, řešíme donekonečna několikaprocentní menšinu, která se prostě narodila jinak. Já jim jejich partnerský život přeji, mám mezi podobnými páry i přátele, ale klasické rodiny to prostě nejsou a nikdy nám je nenahradí. A vtahovat do toho děti je zcela mimo moje chápání,“ dodala.
Připomenout můžeme i to, že ve Sněmovně padly od poslanců i takové perly, jako výrok lidovecké poslankyně Pavly Golasowské, která pronesla: „Každý muž, i homosexuální, si může vzít za manželku ženu. Diskriminace neexistuje.“
Psaným zákonem ty zákony přírody nezmění
Diskuse na toto téma připadá senátorce „umělá.“ „Politici pojali ten boj jako možnost se zviditelnit, jako je to v politice ostatně skoro vždy, a o podstatu problému jim vůbec nejde. Tvrdí, že jim jde o to být nositeli „dobra“ pro jinak orientované lidi, ale jde hlavně o ono vystupování u mikrofonu. Nemohu vyloučit ani to, že jde o odvedení pozornosti od vážnějších témat doby,“ konstatovala.
Poslanci dali zelenou „manželství pro všechny“ v prvním čtení, v rámci procedury projednání zákona.
„Psaným zákonem zákony přírody nezmění. Pokud si to myslí, jsou hloupí. Už jen čekám, že začne boj za to, aby mohli žít v manželství více než dva lidé… Navíc si neuvědomují, že otevírají Pandořinu skříňku s obchodem s dětmi… Dva muži a dvě ženy prostě dítě nezplodí, a tak to povede k různým dohodám, na které už samozřejmě právo nemyslí a myslet nemůže, protože je to scestné. Dítě má právo na oba rodiče. Má právo je znát. Znát otce i matku. A dítě, které by čelilo ve škole a jinde otázkám typu: ty s dvěma tatínky nebo s dvěma maminkami…? Je to celé pomýlené a nikdo nemyslí na důsledky,“ varuje Hamplová.
Pláč Pekarové. „Ten seminář, ty slzy, ten tlak...“
V Senátu se ve středu před projednáváním v Poslanecké sněmovně uskutečnil k tématu seminář. Četli jsme o tom, že na něm paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová plakala. A jestli měla akce záštitu celého Senátu?
„Záštitu Senátu neměla. Vím ze zkušenosti, že když si v něčem není někdo jist, znásobuje ,masírování' lidí kolem, aby je přesvědčil, jak úžasnou věc vlastně navrhuje, a jak je špatné pro ni nehlasovat. Podobného druhu byl ten seminář, ty slzy, ten tlak… Ti lidé znásilňují přírodní zákony, a to dá fušku přesvědčit ostatní, že jde o správnou věc. Ano, zajistěme dvěma ženám a dvěma mužům vzájemná práva obdobná párům heterosexuálním, hovořím například o majetkových otázkách. Ale neprohlašujme je za klasický pár, když jde o hříčku přírody,“ reagovala senátorka.
„Jak Sněmovna, tak Senát jsou využívány pro osobní politické ambice od prvního okamžiku, co vznikly (úsměv). Ale mohu vás ujistit, že velmi dobře poznáte, kdo vystupuje kvůli věci samé, a kdo pouze kvůli sobě. Tedy, které vystoupení je politickým divadlem, a kdo vystupuje opravdu s cílem něco říct a něčeho dosáhnout,“ rozlišuje Hamplová.
„Rozdíl mezi Sněmovnou a Senátem je jediný. Ve Sněmovně se ocitá více lidí ne právě bystrých, kulantně řečeno, protože na stranických kandidátkách projdou. V Senátu je takových mnohem méně, díky většinové volbě. A přes Senát by také mnoho věcí neprošlo, kdyby kolegové nehlasovali stranicky poslušně. Až je mi to líto, protože vím, že kdyby hlasovali dle své úvahy, často by museli hlasovat jinak. Tedy s napětím očekávám, kdy to dění kolem nás je přinutí poslušnost svým stranám hromadně vypovědět,“ dodává.
Lidsky pestré zastoupení. Hamplová: „Vážím si kolegů, až na výjimky“
Hamplová popisuje lidsky pestré složení Senátu, tj. horní komory Parlamentu ČR. „Musím říct, že až na výjimky si kolegů skutečně vážím, například pro jejich působení v jejich obcích a městech, nebo v jejich profesi, třeba lékařů. Co mě proto trochu mrzí, že to, co umí a jací jsou tzv. v civilu, dávají někdy trochu ,lacině' do služeb strany, za kterou kandidovali. Tedy věnují jí de facto sebe sama, a ona z toho, co oni umí a představují, žije. Myslím ta rodná strana. Naštěstí ne všichni. Těch, kteří dokáží zvednout ruku podle svého názoru, je poměrně dost, byť zatím ne většina. Hlasování o zakotvení práva na peněžní hotovost do Ústavy ČR například neprošlo pouze o jeden hlas. Někdy jsme ale také jen dva, tři… (úsměv), kteří se postaví většině,“ konstatovala senátorka Hamplová.
A přichází s velmi jednoduchým řešením. „Aby poslanci a senátoři rozhodovali podle slibů, které skládali. Dovolím si připomenout jeho znění: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Není tam nic o politické straně, za kterou kandidovali, ani o Bruselu, ani o jiné zemi. Byli jsme zvoleni, abychom hájili zájmy České republiky a lidí zde žijících. Já se toho držím.
Je pak namístě otázka, proč patřím na půdě Parlamentu ČR momentálně k menšině – a za koho vlastně ,kope' ta většina,“ podotkla Hamplová.
Podléháme lidem, kteří v životě nebudou pracovat. Nevšimli jste si?
Pojem panoptikum se týká podle Hamplové průřezově všeho. „Kam sáhnete, je ta hloupost k uzoufání. My v České republice vozíme vepřové ze Španělska, pažitka k nám létá do řetězců tisíce kilometrů, na školách mají být v rámci genderu společné záchody pro holky a kluky, což je ústup z civilizace. Váleční uprchlíci budou jezdit domů na dovolenou, prezident válčící země má čas scházet se s aktivistkou kvůli dopadům války na životní prostředí, v Irsku se mají vybíjet stáda krav, někdo si dovolí říct, že nejvíce životní prostředí zatěžuje dítě, a tak dále a tak dále…“ vypočítává.
„To jsme si ještě nevšimli, že podléháme pozvolna vládě lidí, kteří v životě nebudou pracovat, ale v jejichž hlasitém aktivismu zapadne každý rozumný hlas? Proč k tomu mlčíme a necháme se ,překřičet' těmi hlasitými ,bubny'? Abychom měli klid? Ale pozor, můžeme se pak snadno stát cizinci ve své vlastní zemi. Proto říkám: chraňme si své! Jiný domov nemáme. A v našich hranicích si zachovejme vlastní mozek. Ať nám říká, kdo chce, co chce, ať si nám Brusel přikazuje a vnucuje jaký chce nesmysl. Aktuálně vidíme Francii a co působí migrace. Děkuji, nechci. Chci klidné Čechy, Moravu a Slezsko pro život nás a našich dětí. Proto tu také nechci žádná cizí vojska. I to už tu totiž bylo,“ připomíná Hamplová.
„Poučme se z vlastní zkušenosti. Všechny velmoci nás vždy jen použily pro své cíle nebo nás zradily. O nás nikdy žádné z nich nešlo, a ani dnes to není jiné. Nebo si někdo skutečně myslí, že USA tu chtějí svá vojska kvůli nám, protože kvůli naší bezpečnosti nemohou spát? Ne! Chtějí je kvůli svým pozicím na evropském území. A nás pro to chtějí jen využít. To je celé. A je mi jedno, zda bude ministryně obrany třeba plakat nebo hystericky křičet do mikrofonu, aby dosáhla svého, a někde za vodou jí pak poklepou na rameno, jak to dobře zvládla,“ vzkázala senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá