Ministerstvo financí navrhuje v rámci ozdravování veřejných financí pro jednotlivé resorty škrty pro příští rok, v případě MŠMT by se mělo jednat o 29 miliard korun. Ve skutečnosti ale budou potřeba desítky miliard na platy učitelů, aby vláda dostála závazku 130 procent průměrné mzdy pro učitele.

„Pokud by mělo platit, že učitelé budou v průměru v daném roce dostávat 130 procent průměrné mzdy daného roku, bylo by zapotřebí pro příští rok 27 miliard navíc,“ uvedl podle informací serveru Novinky.cz ekonom a šéf Institutu CERGE-EI Daniel Münich.

Zatím je však nejasné, jak vláda výpočet vlastně provádí. Podle ministra školství Mikuláše Beka by se mohlo vycházet z průměrné mzdy v roce 2022, která byla 40 353 korun. „Ale to by platy učitelů v roce 2024 zůstaly fakticky na 114 procentech průměrné mzdy, tedy by se jen o malinko zvedly oproti letošku. Tím by ČR opět patřila k třetině zemí OECD s nejnižšími relativními platy učitelů,“ upozorňuje Münich.

Ministerstvo školství zároveň odmítá požadavek ministra financí Stanjury na škrty ve výši 29 miliard korun. „Konečný výsledek závisí na kolektivním rozhodnutí vlády. Ministerstvo školství poslalo resortu financí podrobné vyjádření k jeho návrhu a upozorňovali jsme na dopady, které by měl. A to i z hlediska zákonných závazků, stejně tak vládního prohlášení,“ prohlásil náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

„Školství z principu nemůže být předmětem konsolidačních opatření, protože ta řeší problém strukturálního deficitu. Takové škrty jsou dlouhodobé, skoro natrvalo. A předpokládám, že nechceme spadnout ve školství opět na téměř nejnižší úroveň OECD, když má vláda v prohlášení napsáno, že míří na průměr OECD. Pokud se ve školství peníze ušetří, což možné je, tak tam mají zůstat,“ dodal Münich.