Trump a jeho přechodný tým zvažují obnovení tvrdého přístupu vůči Íránu prostřednictvím kampaně „maximálního tlaku 2.0“. Tento přístup má za cíl potlačit snahy Teheránu o vývoj jaderných zbraní, a to za použití preventivních opatření, například leteckých úderů, avšak bez přímého zatažení Spojených států do války s Íránem, informuje deník The Wall Street Journal.
Geopolitická situace na Blízkém východě se rychle mění, Írán se nyní ocitl v rostoucí izolaci po pádu režimu Bašára Asada, někdejšího spojence Teheránu. Izraelské vedení rovněž vnímá íránský jaderný program jako jednu z největších současných hrozeb. Izrael již podnikl několik odvetných úderů na íránská jaderná zařízení, přičemž premiér Benjamin Netanjahu i ministr obrany Israel Katz zdůrazňují, že tyto kroky byly nezbytné, avšak dosud nedostatečné k eliminaci íránské schopnosti vyvinout jadernou zbraň.
Bude po pádu Asada v Sýrii klid a mír?Anketa
Trumpův plán „maximálního tlaku 2.0“ má za cíl omezit íránské ambice, přičemž se zvažuje i možnost preventivních vojenských akcí. Ty by měly být koordinovány tak, aby minimalizovaly riziko širšího konfliktu. Plánování se přitom odehrává na pozadí apelů Bidenovy administrativy a mezinárodních organizací, které vyzývají Izrael ke zdrženlivosti v útocích na íránská jaderná zařízení.
Při čtvrtečním jmenování Trumpa Osobností roku časopisem Time byl Trump v 65minutovém rozhovoru dotázán, zda existuje možnost, že by USA mohly jít do války s Iránem. Trump odpověděl, že „stát se může cokoliv“. „Je to velmi nestabilní situace,“ dodal Trump.
Trump zaujímal tvrdý postoj vůči Íránu už během jeho prvního období ve funkci prezidenta USA. Během prvních měsíců svého úřadování odstoupil od jaderné smlouvy s Íránem (JCPOA), kterou uzavřel Barack Obama. V lednu 2017 pak po testu íránské balistické rakety uvalil na Írán nové sankce. Počátkem roku 2020 pak Trump nařídil letecký útok, při kterém byl zabit íránský generálmajor Kásim Sulejmání, velitel elitních jednotek Quds, odpovědných za vojenské operace v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu.
Mimo jiné Trump včera na sociální síti Truth Social oznámil, že Republikánská strana bude usilovat o zrušení letního času. „Letní čas je nepohodlný a pro náš národ velmi nákladný,“ napsal Trump.
V USA se podobně jako v Evropě s letním časem (Daylight Saving Time, DST) posouvá čas o jednu hodinu dopředu oproti příslušnému časovému pásmu. Původním cílem bylo efektivnější využití denního světla a úspora energie, protože v létě slunce vychází dříve a zapadá později.
Letní čas v USA je regulován federálním zákonem, ale jednotlivé státy mohou rozhodnout, zda se budou řídit standardním časem, nebo letním časem. Letní čas už nepoužívají například státy Arizona a Havaj.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Měl by se letní čas zrušit i v Evropě?
autor: Alena Kratochvílová
