Kmoníček uvedl, že kdyby člověk hledal po Washingtonu místních 15 tisíc profesionálních lobbistů, většinu z nich by nalezl v okolí míst, kde se bude řešit osud jedné jediné rezoluce amerického Kongresu. „Ta volá po vyvození odpovědnosti saúdského korunního prince Mohammada bin Salmána za vraždu novináře Chášukdžího a vyzývá k ukončení saúdského vojenského angažmá v Jemenu. Snad poprvé ve své historii tak dokázal chudý Jemen dodat finance na mnohé Vánoce v amerických rodinách,“ poznamenal Kmoníček s tím, že Saúdové se snaží přijetí navrhované rezoluce zamezit.  

„Jakkoliv se tedy dnes bojiště přesunulo do centra Washingtonu, bojuje se na něm o vzdálený Jemen. A v Jemenu jde o věci světové politiky, jako jsou saúdsko-americké vztahy, a tudíž i světová cena ropy, výsledek evropsko-amerického sporu o Írán, příští izraelská strategie v oblasti,“ rozepsal se Kmoníček o tom, co se vlastně v Jemenu stalo. Popisuje, jak o vliv v zemi soupeří Íránci a Saúdové. 

„Americký Kongres teď může napáchat další podstatné vedlejší škody, když se demokraté se svojí sněmovní většinou pokusí pokazit Trumpovy republikánské obchody. To by pro saúdského korunního prince znamenalo takový úder pro zahraniční politiku a vztahy s americkým spojencem, že by porážku v Jemenu nemusel v palácích Rijádu ve funkci a možná ani fyzicky přežít. Nepřátel tam má bohatě. A následky by bylo cítit od amerických oceláren až po Deutsche Bank. A to už jsme hodně blízko domovu,“ dodal Kmoníček se slovy, že doufá, že vlk se nažere a Jemen zůstane celý.  

„Největší paradox je v tom, že když si saúdský novinář Chášukdží šel na saúdský konzulát v Istanbulu pro svatební licenci, rozhodně netušil, že skončí rozčtvrcený a ještě tím možná ukončí válku v Jemenu. Jaké je z toho poučení pro nás? I malý stát může – často docela nedobrovolně – hrát klíčovou úlohu ve světové politice,“ uzavřel.