„Tím nejhorším, co by mohlo být, by bylo řešení, které by vedlo k vyšší nestabilitě, popřípadě, které by zahájilo nějaký proces rozdělení Ukrajiny. To by rozhodně ničemu neprospělo," řekl Hamáček. „A současně by podle mě neprospělo řešení, které by znamenalo nějaký zásadní konflikt mezi Evropskou unií a Ruskem," doplnil. Podle něj je důležité, aby se na dalším postupu dohodly ukrajinská vláda s opozicí.

Ukrajina je dlouhodobě rozdělena v názoru na to, zda by se měla zaměřit na užší spolupráci s Ruskem nebo s EU. Stoupenci užších vztahů s Ruskem žijí především ve východní části země, přívrženci zapojení do evropského integračního uskupení na západě.

Hamáček se také postavil zdrženlivě k vyjádření prezidenta EU Hermana Van Rompuye, který mluvil o tom, že budoucnost Ukrajiny patří unii. „Můj dojem z toho celého je, že Evropské unii tu tak trochu ujel vlak a že i snahy pana Van Rompuye v této chvíli něco nabízet přicházejí trochu pozdě," řekl předseda Poslanecké sněmovny.

K ukrajinské krizi podle Hamáčka nemuselo dojít

„Kdyby Evropská unie byla aktivnější koncem loňského roku a více zabojovala, tak možná k těm událostem ani dojít nemuselo," podotkl také Hamáček v souvislosti s rozbuškou současných protestů. Ty vypukly v Kyjevě poté, co ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odstoupil od záměru podepsat s EU asociační dohodu a namísto toho přistoupil k utužení vztahů s Ruskem.

Dění na Ukrajině dominuje dnešnímu jednání na mnichovské konferenci. Americký ministr zahraničí John Kerry v bavorské metropoli prohlásil, že by Ukrajinci měli mít možnost vybrat si, s kým spojí svou budoucnost, podobně se vyjádřil i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Naopak ruský ministr zahraničí vytknul Západu, že neměří stejně ukrajinské vládě a opozici a že neodsuzuje násilí ze strany protivládních demonstrantů.