Podmínkou jednání o půjčce ze strany MMF bylo vytvoření nové ukrajinské vlády. Tu jmenoval prezident Petro Porošenko minulý týden. Třem cizincům, kteří v ní sedí, musel sice narychlo udělit ukrajinské občanství, aby mohli zasednout v kabinetu, ale i to se podařilo. Ministryní financí se stala Američanka Natalie Jaresko, která dosud pracovala jako manažerka v soukromých investičních fondech. 

Již 30. dubna letošního roku schválil Mezinárodní měnový fond Ukrajině půjčku 17,01 miliardy dolarů (380 miliard korun). Z toho tehdy ukrajinské vládě půjčil okamžitě 3,19 miliardy dolarů a Kyjev nyní čeká na uvolnění další tranše ve výši 2,7 miliardy dolarů (60 miliard korun). Hlavním podílníkem v MMF jsou Spojené státy, ale věřitelem je i Česká republika.

Článek na Reflex.cz ZDE

Součástí podmínek půjčky je snižování vládních výdajů tak, aby se deficit dostal na 3 procenta hrubého domácího produktu v roce 2016 při zachování pohyblivého měnového kurzu. Má přitom například docházet k postupnému růstu cen zemního plynu pro domácnosti. To by mohlo vyvolat velké napětí ve společnosti.

Ředitelka MMF Christine Lagardeová k tomu všemu uvádí: „Je potřeba dosáhnout rychle dohody o splácení dluhů za plyn s ruskou společností Gazprom, aby nedošlo k přerušení dodávek. Za tím účelem musí postupně růst ceny plynu pro domácnosti, a tento růst musí být doprovázen posílením sociálních dávek pro nejzranitelnější obyvatele.“ Poněkud si to samozřejmě protiřečí, protože vláda nemá peníze na rozdávání, naopak se topí v dluzích.

Kurz ukrajinské měny hřivny navíc ztratil oproti dolaru letos polovinu hodnoty. MMF očekává, že v letošním roce ukrajinská ekonomika poklesne o 5 procent a ceny v ekonomice vzrostou až o 16 procent.

Ukrajinský státní dluh činí 57 procent hrubého domácího produktu. Tři miliardy dolarů dluží Ukrajina Rusku, přičemž tento dluh je splatný okamžitě, pokud ukrajinský státní dluh dosáhne 60 procent hrubého domácího produktu.

Jak uvedl britský týdeník The Economist, polovinu ukrajinského státního dluhu drží Michael Hasenstab, jehož firma Franklin Templeton se zaměřuje na spekulativní skupování státního dluhu za nízké ceny. Economist uvedl, že „mnozí Hasenstabovo podnikání považují za gigantický morální hazard. Jeho investice do irských dluhopisů mu přinesla vysoký výnos jen díky záchrannému programu ze strany EU a MMF“. Hasenstab utratil v roce 2011 za irské dluhopisy 11 miliard dolarů a díky záchranným akcím EU a MMF za peníze daňových poplatníků na dluhopisech udělal výnos 14 procent.