„Ukrajina udržuje imperialistické cíle Ruska v mezích, a proto by naším cílem mělo být co nejvíce ji integrovat, protože sdílí naše hodnoty,“ řekl Pavel, podle něhož by cílem svobodných zemí měl být vstup Kyjeva do Evropské unie a NATO. Válku na Ukrajině považuje český prezident za boj za základní demokratické hodnoty, protože „chceme žít ve světě s platným mezinárodním právem, který neurčuje větší síla, ale který vychází ze vzájemného respektu a dialogu“.

Na rozdíl od Ruska má podle Pavla skutečnou sílu Čína, která se snaží získat hlavní slovo v globální politice hlavně ekonomickými prostředky. Mnoho politiků na Západě věřilo v čínský kapitalismus, možnosti rychlých zisků a neuvědomili si hrozby, které s tím souvisejí. „Je to, jako bychom se postupně vařili jako žába ve vodě,“ řekl český prezident.

Čína si zajistila nerostné zdroje, pustila se do moderní kolonizace mnoha afrických zemí a otevřeně hrozí násilným sjednocením s Tchaj-wanem, ostrovem s demokratickou vládou, který považuje za svoji vzbouřeneckou provincii. „Jde zase o střet hodnot… Svoboda a demokracie na jedné straně a potlačování svobod na straně druhé,“ podotkl Pavel.

Čína využívá současného oslabení Ruska a jeho levných nerostných surovin stejně jako toho, že západní země se zapojily do podpory Ukrajiny. Zároveň si Peking uvědomuje, že kdyby přímo dodával zbraně Rusku, mělo by to dalekosáhlé následky pro něj i pro ekonomické řetězce, které na Západě vytvořil. Pavel věří, že otevřená válka s Čínou nepřijde, nicméně „je nutné ji považovat za ohrožení“.

Na kodaňském summitu pro demokracii, který pořádá bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, vystoupil prostřednictvím videospojení například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo současný šéf NATO Jens Stoltenberg.

Petr Pavel jednal s dánskou premiérkou o bezpečnosti nebo energetice

Petr Pavel dnes v Kodani jednal s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou o bezpečnostních otázkách, jako je migrace a ochrana vnější hranice Evropské unie. Mluvili spolu také o podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi.

Dánsko poskytlo Kyjevu pomoc v hodnotě 9,1 miliardy dánských korun (28,85 miliardy korun), přičemž přibližně 7,7 miliardy dánských korun připadá na vojenskou podporu. Prezident s premiérkou mluvili také o přípravách na summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v červenci ve Vilniusu.

Kromě bezpečnosti Pavel s Frederiksenovou hovořili o otázkách spojených s energetikou. Dánsko vyrábí 60 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů, největší podíl mezi nimi má větrná energie. Prezident Pavel zastupuje zemi, která v energetickém mixu prosazuje energii vyráběnou z jádra, Dánsko naopak už před lety rozhodlo o tom, že v zemi žádné atomové elektrárny nevzniknou. Pavel také s Frederiksenovou mluvil o úsilí Česka o „derusifikaci“ energetiky.