Weigl si všímá, že ukrajinská strana mluví po summitu NATO o zklamání, když neobdržela žádné záruky brzkého vstupu do Aliance. Stejně tak jsou prý zklamané některé skupiny v České republice. „Nejen na Ukrajině se v souvislosti s nimi mluví o zklamání. U nás se před summitem hovořilo jenom o naší bezvýhradné podpoře co nejrychlejšího ukrajinského členství, za což se všichni ústavní činitelé stavěli. Nic takového se však ve Vilniusu nestalo, a tak mnohde panuje rozčarování. Nemělo by,“ píše Weigl a vysvětluje, proč by Ukrajina neměla do NATO vstupovat.

Zejména jde o to, že Rusko dlouhodobě varuje před rozšiřováním NATO a v případě Ukrajiny ukázalo, že je kvůli tomu ochotné jít do války. „Útok Ruska na Ukrajinu loni v únoru vyslal vůči Západu jasný vzkaz – Rusko je kvůli Ukrajině připraveno jít do války, což také udělalo. Vyvrcholilo tím období neustálých ruských varování a hrozeb, odmítajících další rozšiřování NATO východním směrem, které započalo známým Putinovým projevem v Mnichově v roce 2007 a pokračovalo konfliktem s Gruzií, obsazením Krymu a boji na Donbase,“ vysvětluje Weigl.

Západ podle něj nevěnoval Rusku v 90. letech příliš pozornosti, protože ho považoval za slabého soupeře. „Kvůli své slabosti muselo spolknout přiblížení NATO ke svým hranicím a přezíravé zacházení ze strany západních velmocí. Ani červené čáry, které začal rýsovat ambiciózní Vladimir Putin, nebrali ve Washingtonu příliš vážně. Rusko tedy začalo konat a výsledkem je válka. Putin tím říká, že nežertuje a rozšiřování NATO na Ukrajinu nepřipustí,“ tvrdí Weigl, že ruský prezident před tímto scénářem dlouhodobě varoval.

Ukázalo se také, že Spojené státy do války jít nechtějí, určitě ne kvůli Ukrajině. „Americká odpověď na ruskou agresi je také jasná – USA do války kvůli Ukrajině nepůjdou, ale Rusko za své dobrodružství musí zaplatit velmi vysokou cenu. A to se také děje,“ upozorňuje Weigl.

A právě kvůli neochotě USA jít do války s Ruskem se prý Ukrajina nedočkala pozvání do NATO. „Zcela logicky nedošlo k reálnému přiblížení členství Ukrajiny v NATO, neboť to by znamenalo závazek USA jít v případě pravděpodobného nového konfliktu Ukrajiny s Ruskem do války na straně Ukrajiny. Když USA nejsou ochotny vstoupit do války na straně Ukrajiny nyní, proč by braly na sebe závazek činit tak v budoucnu? USA nepovažují obranu Ukrajiny za takový svůj prioritní národní zájem, který by ospravedlnil válečný střet s jaderným Ruskem,“ má jasno Weigl.

V případě přijetí Ukrajiny by navíc Spojené státy podle Weigla mohly jednat proti stanovám Aliance, aby se tak vyhnuly válce. „Plyne z toho mimo jiné, že kdyby Ukrajina byla do NATO přece jenom někdy v budoucnu přijata, znamenalo by to fakticky reálnou devalvaci bezpečnostních garancí uvnitř Aliance. A to bychom si měli vážně rozmyslet. Naše země už má totiž ve své moderní historii docela hořkou zkušenost s bezpečnostními garancemi, které velmocenský spojenec nehodlá dodržet. V tomto se svět bohužel nemění,“ varuje Weigl, že přijetí Ukrajiny by celý blok destabilizovalo.