Ukrajinští obránci se již 264 dní brání ruskému vpádu do vlastní země. A brání se úspěšně. Osvobodili západní břeh Chersonu a tisíce kilometrů čtverečních své vlasti jak v Charkovské, tak v Chersonské oblasti, ale také v Sumské oblasti i jinde. Americký Institut pro studium války s ohledem na tyto ukrajinské úspěchy upozornil, že Ukrajinci teď udělají vše pro to, aby fronta přes zimu nezamrzla.

„Zastavení nebo déle trvající zpomalení bojových operací na Ukrajině během několika příštích měsíců je velmi nepravděpodobné a jakýkoli pokus o příměří nebo zastavení bojů v této době by v drtivé většině napomohl především Rusku,“ napsal institut.

ISW upozornil, že Rusové nevěnují příliš mnoho času upevňování svých pozic na východním břehu Dněpru, ale o to více útočí v Doněcké oblasti. Také Ukrajina bude pokračovat ve svých útocích.  

„Rusové se příliš nesnaží vytvořit a posílit obranné pozice podél celé linie, ale spíše obnovují útočné operace v Doněcké oblasti. Ukrajinci budou téměř jistě pokračovat v již probíhajících protiofenzivních operacích. Obě strany již bojují v krajině plné bláta. Pravděpodobně nepřestanou bojovat, až země opět zamrzne a ještě více napomůže rozsáhlému mechanizovanému manévrovému válčení. Boj s klesající teplotou spíše zesílí než poleví,“ pokračoval ISW.

Přitom ruský prezident Vladimir Putin by si podle amerického institut měl přát, aby bylo nějaké zimní příměří uzavřeno.

„Putin by si měl takové příměří přát ve svém vlastním zájmu. Měl by si uvědomit, že potřebuje dát svým silám čas, aby se vzpamatovaly, a umožnit záložníkům čas se začlenit do svých jednotek, vycvičit se a připravit se na vážný boj. Putin by měl chtít zabránit Ukrajincům, aby těžili z emocionálního povzbuzení jejich nedávných vítězství. Skutečnost, že Putin za těchto okolností nadále bičuje své generály k ofenzivě, je tedy z vojenského hlediska vážnou chybou.“ upozornil ISW s tím, že toto chování ruského prezidenta vychází z potřeby ukázat válečnou tvrdost a čelit tak tlaku těch nejtvrdších zastánců pokračování válečných operací v čele s „Putinovým kuchařem“ Jevgenijem Prigožinem, který založil soukromou ozbrojenou skupinu známou jako Wagnerovci.

„Putin pravděpodobně nebude ochoten usilovat o příměří, pokud to nebude doprovázeno obrovskými ukrajinskými nebo mezinárodními ústupky,“ upozornil institut.

A přidal slova jednoho z velkých vojevůdců minulosti Napoleona Bonaparta. „Nikdy nepřerušujte svého nepřítele, když je uprostřed chyby.“ „Tento aforismus nikdy nebyl pravdivější - Ukrajina a jeho zastánci by měli využít Putinova pochybení tím, že budou pokračovat v prosazování protiofenzivy za okolností mnohem příznivějších pro Kyjev než pro Moskvu,“ pokračoval v popisu ISW.

Ukrajinské ozbrojené síly sice osvobodily západní část Chersonu, ale podle institutu to stále nestačí k ekonomickému přežití Ukrajiny a k zajištění její bezpečnosti. ISW upozornil, že Ukrajinci pro své ekonomické i existenční přežití potřebují osvobodit Melitopol, získat pod kontrolu obří Záporožskou jadernou elektrárnu, ale také opět získat kontrolu nad Luhanskou a Doněckou oblastí. To vše je podle institutu v bytostném zájmu Ukrajiny. Až teprve poté, co Ukrajina osvobodí všechna tato území, přijde podle institutu čas na debaty o možném osvobození Krymu.

„Ukrajina musí osvobodit desítky tisíc kilometrů čtverečních od těchto oblastí, má-li být schopna se bránit budoucím ruským útokům a obnovit funkční ekonomiku,“ zdůraznil ISW. „Ukrajina a Západ musí vynaložit veškeré úsilí, aby došlo k co nejrychlejšímu osvobození těchto zemí, než se budou starat o to, co leží za nimi. Ve válce je důležitým faktorem udržet se v pohybu. Ukrajinské ozbrojené síly již v pohybu jsou. Kyjev a jeho partneři toho musí maximálně využít,“ uzavřel institut aktuální popis situace na frontě.

Americká zpravodajská stanice CNN v pokračující ruské invazi přinesla příběh chlapce, ze kterého se kvůli ruským útokům stal sirotek, ale po mnoha měsících našel naději v nové rodině.

Jde o šestiletého Ilju Kosťuševiče, který přišel o rodiče již v prvním týdnu války, kterou ruský prezident Vladimir Putin nechal rozpoutat 24. února 2022. On sám patřil k těm šťastnějším, kteří dokázali přežít peklo, jehož chřtán se otevřel v Mariupolu. Iljovu maminku zabil ruský dělostřelecký granát a otce o den později zabil ruský ostřelovač, když se vydal hledat svou ztracenou ženu.

„Malý Ilja vyprávěl, jak byl zanechán u sousedů, kde se několik týdnů ukrýval v chladném a tmavém sklepě. Měl takový hlad, že začal jíst své hračky,“ napsala CNN k životnímu příběhu chlapce.

Ale na Ilju čekalo světlo na konci tunelu a unikl z tohoto pekla. Vladimir Bespalov a Maria Bespalavová, mladí manželé, kteří uvažovali o adopci dítěte. S počátkem války se však domnívali, že jejich sen ruské dělostřelecké granáty definitivně pohřbily. Sami museli utéct ze Slavjansku a přestěhovali se do Kyjeva. Neměli práci, neměli stálé bydlení.

„Na to ráno 24. února si vzpomínám velmi jasně,“ prozradil sedmadvacetiletý železniční dělník Vladimir Bespalov o prvním dni války. „Mysleli jsme si, že jsme přišli pozdě. Uvědomili jsme si, že už jsme ve válečném stavu, a mysleli jsme si, že už nemůžeme adoptovat.“

Ale krátce po začátku války si mladí manželé řekli, že to přece jen s adopcí dítěte zkusí. A napsali na sociální síti dopis, v němž zdůraznili, že se rádi postarají o chlapce, či dívku, o malé miminko i o starší dítko.

„V dubnu konečně obdrželi telefonát, v který doufali, od dobrovolníka z Mariupolu: je tu malý chlapec bez rodičů, mohli by se o něj manželé postarat? Následujícího rána se vydali na dvoudenní cestu autem do Dněpru, kde se Ilja ukrýval, aby se setkali s chlapcem, který se měl stát součástí jejich rodiny. Po návratu do Kyjeva podstoupili složitý čtyřměsíční proces, aby se stali Iljovými zákonnými opatrovníky, který zahrnoval rozhovory s terapeuty, mnoho návštěv lékařů, policejní prověrky a vládní pátrání, aby se ujistili, že chlapec nemá žádné další žijící příbuzné. Různí dárci, včetně fotbalového klubu Šachtar Doněck, pomohli poskytnout finanční podporu, která rodině umožnila najít pohodlný domov,“ uvedla CNN.

„Snažíte se nemyslet na boje a ponořit se do trávení času se svým dítětem. Snažíme se vytvořit vzpomínky na normální dětství. Práce zabere čas, ale trávíme spolu každou volnou chvíli," řekl Bespalov, který jako železniční pracovník důležitý pro fungování infrastruktury v zázemí nebyl povolán k vojenské službě.

Malý Ilja podle svých opatrovníků stále bojuje s nočními běsy a když teď dochází i v Kyjevě k výpadkům proudu, říká prý, že si připadá jako zpátky v Mariupolu ve sklepě, kde cítil jen hlad, zimu a kde čelil šikaně starších dětí. Ale pomalu si zvyká, že už v Mariupolu není a má před sebou nový život.

Naproti tomu ruský aktivista Vladimir Kara-Murza, který protestoval proti rozpoutání ruské války na Ukrajině, sedí v jednom z ruských vězení. BBC upozornila, že je obviněn z vlastizrady a jeho manželka Evženie s ním od dubna nesměla mluvit.

„V sérii dopisů z detenčního centra č. 5 mi však Vladimir - který se dvakrát stal obětí záhadné otravy - píše, že ničeho nelituje, protože ‚cena za mlčení je nepřijatelná‘,“ prozradila reportérům manželka.

„Všichni chápeme riziko opoziční činnosti v Rusku. Ale já jsem nemohl mlčet tváří v tvář tomu, co se děje, protože mlčení je forma spoluviny,“ vysvětlil Vladimir v dopise z cely. Hrozí mu až 24 let pobytu za mřížemi. Aktivista byl nejprve obviněn z „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě a „vyšším vedení“.

Vladimirův případ se zakládá na jeho projevu v Arizoně, kde řekl, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny kazetovými bombami v obytných oblastech a „bombardováním porodnic a škol". Obvinění z velezrady se opírá o tři zahraniční projevy, včetně jednoho, v němž Vladimir řekl, že v Rusku jsou političtí oponenti pronásledováni.

Vladimirův právník Vadim Prochorov označuje obvinění svého klienta z vlastizrady jen na základě veřejných projevů za „absurdní“ a má za to, že nejde o nic jiného, než o stíhání za svobodu projevu.

„Manželé byli dětmi perestrojky, vyrůstali v době demokratického probuzení Ruska po rozpadu Sovětského svazu. Vladimir tehdy vystudoval historii na Cambridgi a současně zahájil kariéru v ruské politice jako poradce mladého reformátora Borise Němcova,“ napsala k příběhu aktivisty BBC.

Ačkoli je Kara-Murza přesvědčen, že nemohl jinak, rodina mu prý velmi schází.

„V jeho dlouhých, ručně psaných dopisech z vězení je vyjádřeno jeho přesvědčení, že Rusko není odsouzeno k autokracii a jeho obyvatelé nejsou všichni Putinovi oddaní s vymytými mozky. Poukazuje na velké množství dopisů, které dostává od svých příznivců, kteří otevřeně kritizují invazi na Ukrajinu a Kreml, a na ty, kteří navzdory riziku stále veřejně protestují. Vyzývá Západ, aby neizoloval tu část ruské společnosti, která ‚chce pro naši zemi jinou budoucnost‘. Varuje také, že válka na Ukrajině neskončí, dokud bude Vladimir Putin u moci,“ uvedla BBC.

Putin podle aktivisty nebude chtít od svých válečných aktivit ustoupit, protože jakýkoli ústup by považoval za projev slabosti.