Ruská federace nadále prohlašuje, že hypersonická raketa Kinžál zničila americký protivzdušný systém Patriot umístěný v Kyjevě. Podle agentury RIA Novosti raketa Kinžál zničila radar a pět odpalovacích zařízení protivzdušné obrany.

„Podle spolehlivých údajů byly 16. května v důsledku úderu hypersonického raketového systému Kinžál ve městě Kyjev zasaženy a zcela zničeny: multifunkční radarová stanice a také 5 odpalovacích zařízení amerického protiletadlového raketového systému Patriot, “ zdůraznilo ruské ministerstvo obrany.

Ruská státní agentura k tomu dodala, že po sociálních sítích kolují videa, která mají ukazovat, jak se systém Patriot snaží odrazit ruský raketový útok, ale posléze je vidět výbuch na zemi.

Ukrajinci však nadále popírají, že by byl systém Patriot zničen. „Chci říct, nebojte se o osud Patriota,“ řekl ukrajinské televizi mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. „Zničit systém nějakým Kinžálem, to je nemožné. Všechno, co (Rusové) řeknou, může zůstat v jejich propagandistickém archivu,“ dodal podle agentury Reuters.

Americká zpravodajská stanice CNN tvrdí, že systém Patriot utrpěl dvě poškození, částečně byl poškozen elektronický systém protivzdušné obrany Patriot, ale systém prý není vyřazen z provozu. „Podle tří dalších amerických představitelů byly škody minimální, přičemž jeden z nich popsal jako ‚drobné‘. Systém zůstal funkční po celou dobu a zůstává on-line,“ uvedla CNN s odvoláním na svůj zdroj.

Ukrajinci navíc tvrdí, že jen během úterka sestřelili 6 raket Kinžál. Rusové to popřeli.

Současně Ukrajinci hlásí do světa, že stále pokračují tvrdé boje o Bchmut. Mluvčí ukrajinské Východní skupiny sil plukovník Serhij Čerevatyj uvedl, že ukrajinské síly postoupily v uplynulém dni až o 500 metrů směrem na Bachmut a pokračují v útocích na ruská křídla. O útocích informoval washingtonský Institut pro studium války. Ministerstvo obrany Ruské federace tvrdí, že jejich vojáci v samotném Bachmutu stále postupují. Zakladatel soukromé ruské armády wagnerovců Jevgenij Prigožin se kvůli tomu na ministerstvo obrany zlobí a tvrdí, že postupné ústupy v Bachmutu a okolí armáda vydává za úspěchy.

Kritici Prigožina na oplátku říkají, že by zakladatel soukromé armády měl raději skutečně bojovat u Bachmutu a měl by krotit své politické ambice, které podle svých kritiků až příliš vystavuje. „Ruští silovici mohou zastrašovat ruské úředníky spojené s Prigožinem, aby je odradili od spolupráce s Wagnerem,“ uvedl ISW.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se podle institutu údajně neúspěšně pokouší přesvědčit Putina, aby Prigožina odstranil kvůli tomu, že se Prigožinovi nedaří zajistit vítězství na bojišti – což pravděpodobně naznačuje, že Prigožinovo krvavé úsilí o dobytí Bachmutu je ve skutečnosti pokusem soupeřit se Šojguem o sebezáchovu.

„Prigožin v poslední době zveřejňoval svou spolupráci s bývalým náměstkem ruského ministra obrany pro logistiku, který se stal zástupcem velitele wagnerovců, generálplukovníkem Michailem Mizincevem, a je možné, že se Prigožin snaží prosadit Mizinceva jako náhradu za Šojgua,“ uvedl ISW.

K jistým ukrajinským úspěchům došlo i v Chersonské oblasti, kde Ukrajinci vytlačili z ostrůvků v řece Dněpr ruské vojáky. Ukrajinci však varují, že Dněpr je natolik mohutnou přirozenou bariérou, že v tomto směru nelze očekávat nějaké významnější ofenzivní úspěchy.

Server katarské televize Al-Džazíra v této situaci přišel se zprávou, že Rusko a Ukrajina prodloužily dohodu uzavřenou pod patronátem OSN a Turecka o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře dál do světa. Především do těch částí světa, kde by bez ukrajinského obilí. Dosud bylo do světa vyvezeno přes 30 milionů tun ukrajinské produkce, bez které by některé africké státy a státy na Blízkém východě mohly čelit velkým potravinovým problémům.

Obilí zamířilo mimo jiné do Afghánistánu, Etiopie, Keni, Somálska a Jemenu.

To, že byla dohoda prodloužena oznámil světu dosavadní prezident Erdogan, který se na konci května pokusí ve druhém kole prezidentské volby prodloužit svou vládu. Turecku vládne už 20 let.

„Chci vám dát dobré zprávy,“ řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu v televizním projevu. „S úsilím naší země, podporou našich ruských přátel a přispěním našich ukrajinských přátel byla Černomořská obilná iniciativa prodloužena o další dva měsíce.“

„Doufáme, že naši partneři udělají vše pro to, aby dohoda o obilí plně fungovala pro světovou potravinovou bezpečnost a že Rusko nakonec přestane používat potraviny jako zbraň a vydírání,“ uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov.

Vedle toho se rozhořel spor mezi Maďarskem a Ukrajinou. Ukrajina zařadila jednu z maďarských bank, konkrétně banku OTP, na černou listinu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil krok ukrajinské banky za nepřijatelný. A Maďaři teď mohou Ukrajincům zavařit v dalším posilování protiruských sankcí, případně v posílání další pomoci EU Kyjevu.

Maďaři na tento krok zareagovali tak, že v EU zablokovali další pomoc Ukrajině. „Bude pro nás velmi obtížné jednat o dalším balíčku sankcí,“ upozornil maďarský ministr zahraničí.

Vysoce postavený úředník EU ve středu novinářům v Bruselu řekl, že prioritou EU „je zajistit, abychom mohli podpořit Ukrajinu tak, aby mohla zvítězit,“ a že „budeme s ukrajinskou stranou jednat. Samozřejmě budeme jednat i s Maďarskem“, uvedl úředník s tím, že není na EU aby posuzovala obchodní aktivity jedné z bank, ale na straně druhé nelze nevidět aktuální mezinárodní situaci a jednoznačný zájem EU podporovat Ukrajinu.