S dvacítkou většinou studentů a lidí středního věku diskutoval za Městskou policii Plzeň její velitel Karel Mach a Marek Šilhan, bezpečnostní expert Západočeské univerzity Lubomír Lupták a mladý novinář z internetového deníku A2LARM Václav Drozd.

Hrozí hrozivá čísla?

Moderátor akce v úvodu připomněl, že „Plzeňský kraj má nápad trestné činnosti cizinců z hlediska všech krajů největší – v roce 2018 o 18,4 procent oproti průměru ČR 3,97.“ A převažují muži produktivního věku. Je to bezpečnostní riziko s ohledem na pracovní migraci?

Šilhan na to reagoval: „My se k trestním věcem nemůžeme vyjadřovat, protože to nám nepřísluší. Bezpečnostní problém ale je to určitě, protože 47 procent všech přestupků proti veřejnému pořádku včetně majetkových přestupků, skutečně páchají na území Plzně cizinci. Co se týká převozu na záchytnou stanici, 25 procent  jsou cizinci. Strážníci na ulici řeší 50 procent přestupků přímo na ulici.“

Lupták poté uvedl, že Rumuni a Bulhaři kolují v případech mediálních diskusí. Evidence cizinců na území města je podle něj velmi děravá. „Je to problém, který vyjadřuje současné politické zápasy. Na příslušníky Policie ČR a městské strážníky je vyvíjen tlak na zachování pořádku „těmi strašnými cizinci, kteří tu řádí v ulicích“ a zároveň v důsledku mediální praxe některých plzeňských médií, především Krimi Plzeň je věc nafukovaná. Pokud by se člověk řídil jen třeba těmito médii, tak by to tu vypadalo jako nějaké Mogadišo, že se nedá chodit po ulicích, že s 550 procentní jistotou se vám něco stane nebo budete obětí nějakého trestného činu,“ uvedl bezpečnostní expert a pokračoval. „ Diskuse by tedy měla směřovat k uklidnění tohoto… Měli bychom se také bavit o tom, proč se ti mladí muži dopouštějí přestupků nebo trestné činnosti, a nedělat to takové automatické. Oni když jsou naházeni do těch ubytoven, kde se pak s podporou alkoholu tyto věci dějí,“ omlouval zahraniční pracovníky Lupták.

A co bezpečnost cizinců a bezdomovců??

Moderátor poté připomněl, že mezi hosty diskuse je novinář, který tuto problematiku prezentuje poněkud jinak. Václav Drozd se poté pochlubil: „V posledním roce jsem dělal dvě reportáže, které pojednávaly o pracujících migrantech v České republice. Jedna byla okrajově, ta se týkala postupu městské policie v Mladé Boleslavi, kde dochází k trvalému terorizování komunity bezdomovců. Při své práci jsem v rozhovorech s lidmi, kteří žijí na ulici, zjistil, že násilí ze strany městské policie v Mladé Boleslavi vzešlo z bezpečnostního opatření na cizince, kteří pracují ve Škodovce. Jak se to děje tady v Plzni, přijdou rychle o práci a zůstanou bezprizorní na ulici nebo na ubytovně a pak se dopouští přestupků, chlastají a dělají nepořádek. V mé praxi se snažím nemluvit s institucemi a bezpečnostními složkami, které to téma rámují skrze téma, kterým se zabývají,“ uvedl poněkud jednostranně Václav Drozd. „V případě policie je to tedy bezpečnost. Snažím se chodit za lidmi do ubytoven a sbírat jejich zkušenosti a ptám se i, jak vnímají svoji bezpečnost ve veřejném prostoru, nejenom  z hlediska majority, jak se zdá Mladoboleslavákům nebo Plzeňákům, že jsou ohroženi tou menšinou nebo migranty. Mne ale zajímá to, jak bezpečnost vnímají cizinci, kteří tu žijí v dost nebezpečnějších podmínkách a dost jsou ohroženi různými jevy, pokud jsou na ubytovnách. Podmínky, ve kterých žijí a za jakých pracují, často mohou za to, jakých činů se potom dopouští. Pro mne je klíčové hlouběji porozumět těm příčinám,“ uvedl  novinář internetového serveru.

Bezpečnost jako politikum

Karel Mach měl poněkud odlišná čísla: „Plzeň jako taková je v polovině nápadu kriminality i přestupků z celé republiky. Srovnejte si to s tím, jakým způsobem je to dnes vydáváno jakožto volební téma. Pokud je v Plzni bezpečnost hlavním volebním tématem, tak to téma bylo zvednuté a zeptám se proč. Zřejmě asi v Plzni jiná témata, která by tlačila nebo byla aktuálnější, asi nemáme. Mimochodem, před týdnem jsem se vrátil z Kolumbie, která je vydávaná jakožto strašně nebezpečná země,“ odlehčil téma velitel městských strážníků. „Země, kde byste pomalou nemohli chodit po ulici. Když na vlastní kůži zažijete Bogotu a další města, tak je to mediální bublina. Za čtyři roky, co se tam převrátil režim a dohodli se s partyzány, tak už jsou někde jinde. Pokud skupina médií bude psát z určitého úhlu pohledu a nebude respektovat, že realita je trochu jiná, tak je občan krmený neustále masírovaným problémem. A když vám to někdo řekne stokrát, tak už tomu po sto prvé uvěříte.“

Na vině je primátor!

Lupták se pak zostra pustil do radnice: „Dobré je identifikovat, kdy došlo k nárůstu tohoto tématu. Chopil se jej totiž současný primátor Zrzavecký v souvislosti s kampaní do komunálních voleb a pak to bylo téma se zajištěním Hlavního města kultury. Co je to za člověka, že se chopil tohoto tématu? Každopádně, když člověk není kvalifikovaný vlastně na nic, tak do bezpečnosti může mluvit každý. A  začal řešit jeden partikulární problém, který si z nějakého záhadného důvodu vybral, a to je problém bezdomovectví. A to prostřednictvím represivních nástrojů. Začal vysloveně zneužívat městskou policii k tomu, aby bezdomovce vytlačoval, aby nebyli ve veřejném prostoru vidět. Dokonce se zavázal v rámci kampaně k jedné věci, která byla daleko za hranou zákona, že bude nakládat lidi bez domova do aut a vyvážet je za město, až dokud se nepřestanou vracet.“ Proti tomu se podle Luptáka zvedla kampaň ze strany občanů. „A pak slíbil, že do roka a do dne vyřeší problém bezdomovectví. Samozřejmě se tímto způsobem tento problém řešit nedá a ani se nevyřešil. Od té doby tato opatření bobtnala a v rámci politického diskurzu jsou velmi silná,“ tepal do sociálnědemokratického primátora mladý bezpečnostní expert Západočeské univerzity.

TBC

Moderátor vzpomněl na rok 2008, kdy firmy v Plzni na Borských polích propouštěly Mongoly, kteří poté dělali ve městě velké problémy. Šilhan na to reagoval: „ Situace byla trochu jiná. Ti Mongolové byli především zdrojem zdravotních problémů. Měli celou řadu chorob. Nakonec ale bylo přesunuti zpět do Mongolska. I dnes je ale situace podobná v tom, že třeba Ukrajinci trpí tuberkulózou. Máme tady Ukrajince, o kterých víme, že tuberkulózou trpí a normálně se pohybují po Plzni.

Drozd na to opáčil, že : „…je velmi snadné publikovat články plné stereotypů, které politici nosí ve svých hlavách. Prostě vykreslit nepřítele a novináři se pak stávají nositeli této zprávy.“ Šilhan poté pokračoval slovy: „Ti mladí muži, co pracují na Borských polích, v pátek či v sobotu vyrazí do města, dají si nějaké pivo a všechno z toho to pramení. Nevnímáme to ale jako fatální problém. Není to tak, že by tu cizinci podpalovali Plzeň a znásilňovali ženy, vybíjeli hospody, ale v přestupkové problematice se podílejí výrazným procentem.“

„Počet strážníků rozhodně není dělaný podle toho, kolik je tu cizinců. To kdybychom přijali, tak v okolí Borských polích bychom museli mít dvě třetiny stavu,“ doplnil jej jeho velitel. „ Nyní máme 306 zaměstnanců městské policie, z toho je 270 strážníků.Nejvíce problémů je v oblasti rušení nočního klidu, znečišťování veřejného prostranství, prostě banální přestupky, které občanům města nejvíc vadí.“

Všem (ne)stejnou mírou, aneb VIP není „bezďák“

Lupták posunul debatu k jinému pohledu: „Ale zastaví se velké SUV s hezkou mafiánskou značkou, vystoupí z něj člověk, který se někde vymočí. Vidím to každý den v centru. V případě, že by se tu vyskytl strážník, měl by jej pokutovat za znečišťování veřejného prostranství, veřejné pohoršení nebo tak, ale ještě se to nestalo a nic takového jsem nezaregistroval. Když ale toto udělá člověk bez domova, tak je vytlačený z veřejného prostoru. Jednak je to nižší náklad a co by se hádal s nějakým právníkem z SUV. Z toho by se dalo poukázat na zaměření se na jisté skupiny obyvatelstva, které mají menší rezistenci. Aby ti lidé, kteří jsou ve společenské hierarchii níže, byli více stigmatizováni. Tím, že jsou větším cílem represe,“ uvedl poněkud opovážlivě bezpečnostní univerzitní expert.

Mach na to reagoval poněkud pobaveně i překvapeně zároveň: „To je zajímavá dedukce. Strážníkovi je naprosto jedno, jestli je to člověk, který je ve společenském žebříčku někde níž nebo k tomu pán z SUV se samými sedmičkami. Kolegové toto řeší opravdu naprosto stejně. Naopak, v současné době jsme spíše napomínáni, že s lidmi bez domova se naši strážníci baví, komunikují, ví o nich, znají jejich návyky. Ví, v kolik hodin a kde jsou. Pojďte se s námi podívat do ulic, ta naše skupina ‚Střed‘ vám popíše, jak se ti lidé jmenují, co dělají, kde a kdy  je najdete. Problém je ale v tom, že občané města toto, co říkám, vnímají negativně. Toto by měl strážník dělat. To si myslím také, ale občan města toto vidět nechce. Ten se ptá – proč se s nimi bavíte, jsou to problémoví lidé. Vy tu přece nejste od toho, abyste se  o ně starali, ale od toho, aby se dodržoval veřejný pořádek,“ uvedl velitel plzeňských strážníků Mach.

Represe až za hranu

Přítomné však šokoval Václav Drozd: „Já jsem se do Mladé Boleslavi dostal k tomu, že jsem zaregistroval, že městští strážníci měli hodně brutálně mučit bezdomovce. A mne napadlo se tam podívat a zjistit, jak to tam bylo. Asi tři lidé nezávisle na sobě mně řekli, když jsem se ptal na genezi, že pamatují, že to dříve nebylo tak hrozné. Až když narostl počet zahraničních pracovníků ve Škodovce. Když byly špatné návyky té fabriky a když se lidí zbavovala podle potřeby. Když ti lidé ztratí zaměstnání, skončí na ulici. Starosta Nwelati, který končí druhé volební období, přišel s ředitelem městské policie pravděpodobně na to, že nejlepší bude zpřísnit represi na cizince. A projevilo se to i na místních bezdomovcích. Ty brutální postupy jsou třeba takové, že někdo má krabicák z Kauflandu u sídliště, tam je tedy pití na veřejnosti zakázáno, vyrazil mu krabicák z ruky,“ uvedl řekněme banální příhodu novinář. „Byl tam jeden, co se začal aktivně bránit, městský policajt jej složil na zem, pak jej dali do auta, odvezli jej na místo, tam jej zbili a nechali jej jít bez bot zpátky. To byla taková běžná praxe. Příběhy jsem slyšel i v brutálnějších obměnách, jako házení do řeky v zimě a podobné věci. A já si myslím, že tam nějaké lidi asi zabili, ale to se už nedá nikdy dokázat. Dodnes mi z toho běhá mráz po zádech,“  konsternoval přítomné Václav Drozd.

„Starosta, který se nyní snaží obhájit svou pozici, a protože nepřišel s jiným tématem, přitvrzuje rétoriku proti cizincům. Město nemá žádnou dlouhodobou strategii, nemá žádnou sociální politiku. Sociální služby jsou ve městě podfinancované. Když se někdo kriticky postaví na stranu bezdomovců, tak někteří ze sociálních pracovníků mají velké problémy, město jim krátí dotace a využívají všech možných represivních strategií na to, aby udržovali jakýsi podivný řád ve městě, který vymáhají tou silou. Nwelati přišel s předvolebními billboardy, na kterých měl nulová tolerance cizincům. A sám je, poznámka na okraj, původem Syřan. Teď před volbami je tam chaos a roste tam napětí,“ uvedl na adresu stávajícího vedení města Mladá Boleslav „rebel“ z portálu A2LARM.