Ruská invaze na svobodnou Ukrajinu trvá už osmnáct dní a ruské bomby a rakety vyhnaly z domovů miliony žen, dětí a seniorů. Muži od 18 do 60 let brání svou zemi před ruskými okupanty. Ženy, děti, babičky a dědečkové odcházejí nejčastěji do Polska, ale také na Slovensko; do Česka, kam přišlo asi 200 tisíc lidí, do Maďarska, částečně také do Ruska, ale i do Moldávie. A Moldávie už volá o pomoc. V zemi už je tolik ukrajinských žen a dětí, že země přestává situaci zvládat.

• O situaci v Moldávii informuje BBC

V Moldavské republice žije asi 2,7 milionu lidí a země už přijala 270 tisíc ukrajinských uprchlíků.

„Nyní máme přes 270 tisíc lidí, kteří překročili hranici. Víc než 100 tisíc lidí se v Moldavsku rozhodlo zůstat, alespoň dočasně. Na zemi jako Moldavsko jsou to poměrně vysoká čísla. Velmi se obáváme ekonomických důsledků války, která obzvláště tvrdě zasáhne zemi jako Moldavsko, jednu z nejchudších v Evropě. Určitě potřebujeme pomoc zvenčí,“ řekla BBC World Service moldavská premiérka Natalia Gavrilita.

Za ubytování uprchlíka 350 liber měsíčně

Britská vláda vyhlásila, že každý, kdo u sebe doma ubytuje ukrajinského uprchlíka, dostane příspěvek 350 liber měsíčně, tedy asi 10.500 korun. Příspěvek však dostanou pouze v případě, že uprchlíkovi poskytnou přístřeší alespoň na 6 měsíců.

Na Ukrajině mezitím pokračují tvrdé boje. V Kyjevě byl sestřelen dron s třemi kilogramy trhavin. Ukrajinské úřady také tvrdily, že ruské jednotky střílejí na humanitární konvoje se ženami a dětmi. Při útoku na konvoj u Kyjeva mělo podle ukrajinské strany zemřít 7 lidí. Ukrajinská strana však později informaci upravila s tím, že oběti útoku nevyužily humanitární koridor. Ruská strana se zatím k případu nevyjádřila. BBC upozorňuje, že informaci nemohla nezávisle ověřit.

Vysoký představitel Vatikánu kardinál Pietro Parolin si posteskl, že svět se ruskou agresí vrací do minulosti, místo aby se pokusil společně vstoupit do budoucnosti. Pro BBC zopakoval nabídku Vatikánu, že může být prostředníkem v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. „Chtěl bych ale také říci, že nikdy není pozdě, nikdy není pozdě uzavřít mír, nikdy není pozdě na to, vrátit se zpět a najít dohodu,“ upozornil kardinál.   

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz však po více než hodinovém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámili, že pán Kremlu v tuto chvíli nehodlá ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině.

Podle Ukrajinců se Rusové naopak snaží uspořádat referendum, v němž chtějí dokázat, že na 300 tisíc obyvatel města Cherson podporuje okupanty. Regionální rada chersonské oblasti však 44 hlasy přijala usnesení, že Cherson je a zůstane ukrajinský. Ruským agresorům navzdory. „Chersonská oblast byla, je a bude nedílnou součástí jednotného státu – Ukrajiny,“ zdůraznil na Instagramu zástupce šéfa rady Jurij Sobolevskij.  

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v sobotu na twitteru uvedl, že „Rusové se nyní zoufale snaží zorganizovat falešné ‚referendum‘ pro falešnou ‚lidovou republiku‘ v Chersonu“. „Pokud budou pokračovat, musí následovat tvrdé sankce proti Rusku. Cherson je a vždy bude Ukrajinou,“ napsal Kuleba.

BBC však také upozorňuje, že nelze říci, že by všichni Rusové stáli za Putinem a jeho válkou proti svobodné Ukrajině. Po zahájení invaze prý odešlo z Ruska asi 25 tisíc mladých Rusů, které rozpoutání války vyděsilo, vyděsily je i západní sankce a nechtějí žít v zemi, kde stát utahuje šrouby a zesiluje represe vůči vlastním lidem.