Nezisková organizace Člověk v tísni upozornila na průzkum společnost PAQ Research týkající se ukrajinských uprchlíků. Průzkum je ze září 2022 a ukazuje, že se válka v jejich vlasti na běžencích bohužel podepisuje měrou větší než vrchovatou.

„Výzkum ukázal, že podíl uprchlíků se symptomy duševního onemocnění činí závratných 45 procent – čtyřikrát víc než u většinové populace. Příznaky 42 procent dospělých odpovídají středně těžké, těžké nebo velmi těžké depresi. Téměř čtvrtina uprchlíků ve věku 18+ pak vykazuje symptomy středně těžkých nebo těžkých úzkostí. Jen necelá třetina z těch, kteří trpí příznaky, o nich přitom podle analýzy uvažuje jako o známce duševního onemocnění. Mezi hlavní faktory, které zvyšují riziko psychických potíží, identifikují autoři studie materiální deprivaci, neznalost češtiny anebo neadekvátní (zpravidla hromadné) bydlení."

Nezisková organizace Člověk v tísni k tomu doplnila, že jde jen o vzorek populace a že lze předpokládat, že obdobnými problémy trpí i další miliony lidí. A to těch, kteří odešli z Ukrajiny do dalších zemí, ale i lidé, které válka ničí přímo v jejich vlasti, kde se přes všechno rozhodli zůstat. Buď přesídlili v rámci Ukrajiny, nebo dokonce zůstali ve svých domovech.

„Hans Kluge, šéf evropské sekce Světové zdravotnické organizace (WHO), v říjnu loňského roku odhadoval, že riziku duševních poruch jako jsou akutní stres, úzkost, deprese, drogová závislost nebo PTSD, je vystaveno na 10 milionů obyvatel Ukrajiny. Podle vyjádření zástupců humanitárních organizací jako jsou Červený kříž nebo Lékaři bez hranic budou škody na mentálním zdraví nejničivějším dědictvím probíhající války,“ uvedla nezisková organizace.

Kluge, ale i další odborníci upozorňují, že nemalá část těchto duševních škod lze do značné míry napravit, ale čím dříve se lidem dostane pomoci, tím lépe. Zásadní je už první pomoc. I ta psychologická.