Izrael zažívá další vlnu násilí, které páchají především palestinští mladíci. Je přitom čestné říci, co tuto novou vlnu vyvolalo. „Ono jde o sled reakcí a protireakcí a jednoho dne se ta nahromaděná frustrace projeví... V tuto chvíli se kolo násilí znovu roztočilo,“ posteskl si Pojar. I dnes ovšem platí, že Izrael a palestinská území představují jednu z nejbezpečnějších oblastí na Blízkém východě. To ovšem nic nemění na tom, že je to velmi komplikovaná část světa, protože zdaleka nejde jen o spor mezi Izraelem a Palestinou, tato rovnice má mnohem více proměnných v podobě dalších arabských zemí.

Česká republika má podle hosta dobrý vztah jak s Izraelem, tak s arabskými státy. „Protože jsme předvídatelní a velmi otevřeně říkáme, co si myslíme,“ podotkl s tím, že už dvacet pět let je naše politika k Blízkému východu velmi čitelná, přičemž měla na co navázat, např. na aktivitu prezidenta T. G. Masaryka v této části světa.

Konkrétně pro Česko platí, že si musí všímat také ruského nebezpečí na Ukrajině, ale stejně tak musí mít na paměti Islámský stát, uprchlickou krizi a tak podobně. Sečteno a podtrženo, bezpečnostní situace se zhoršila a zatím se nezdá, že by se to mohlo změnit, protože konflikt v Sýrii podle Pojara potrvá ještě řadu let.

Abychom mohli pomáhat druhým, musíme uchránit vlastní svobodu

Stojí za pozornost, že syrský prezident Asad přijel poděkovat za vojenskou intervenci Moskvy na syrském území. „Bylo to poděkování, ale také signál určitého vazalství. Byl to signál jak dovnitř Ruska, tak do Sýrie a také to byl signál pro svět, že Bašár Asad je s podporou Ruska stále na scéně,“ podotkl Pojar s tím, že ruský prezident Vladimir Putin zachránil Asada v hodině dvanácté. Situace v Sýrii je ale velmi složitá. Host varoval, že si v této části světa nevybíráme mezi hodnými a zlými. „Tam volíte mezi zlem a ještě větším zlem,“ upozornil.

Pojar má za to, že by EU měla chránit hranice Schengenu, např. důslednější kontrolou hranice na moři. „Já věřím, že situace Řecka je složitá, ale pokud nemá vůli k tomu, aby Schengen střežilo, mělo by ho opustit,“ zaznělo z úst hosta.

EU podle jeho názoru prostě musí uprchlíkům dát najevo, že nedokáže pomoci všem. „My jako Češi pomáháme, byť bychom určitě mohli dělat více, vláda by mohla dělat více,“ připustil. Pokud jde o počty cizinců žijících v Česku, jsme v průměru Evropské unie, vůbec není pravda, že na svém území uprchlíky nemáme. „To ale nic nemění na tom, že musíme umět uchránit vlastní svobodu, jinak nebudeme moci nabídnout svobodu jiným,“ upozornil.

V závěru varoval před posilováním extremistických politiků. Krátkodobě se toho neobává, ale dlouhodobě se lidem možná bude zdát, že jim nezbývá nic jiného, než volit radikály, a tento scénář by si Pojar rozhodně nepřál.